Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Hygienikům v Praze hlásí lidé v průměru méně kontaktů než 1. Vzpomínkové mapy se již nevyužívají

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: ČTK

Původní zpráva
Praha - Trasují téměř všichni pražští hygienici a to 7 dní v týdnu, popsala serveru Lidovky.cz současnou situaci Zdeňka Jágrová, ředitelka Krajské hygienické stanice hl.m. Prahy. Výtěžnost z epidemiologických šetření je podle ní celkově dobrá. Nápomocná aplikace eRouška byla aktivována již více než 1,5 milionkrát.
  17:07

„Krajské hygienické stanice provádějí pouze hovory s pozitivními pacienty a zjišťují jejich rizikové kontakty. Ty pak obvolávají call centra. Počet hovorů se tedy odvíjí od počtu pozitivních případů, což je variabilní,“ uvedla běžný postup hygieniků pro server Lidovky.cz Dana Šalamunová ze Středočeské hygienické stanice. Jejich stanice zvládne v průměru okolo 1 000 hovorů denně. Jednotlivé hygieny prý kontakty rozlišují a trasují se pak pouze ty rizikové.

Blatný počítá se vznikem firemních očkovacích center. Mohly by otevřít v pozdním jaru

Situace se ale liší místo od místa. „V Ústeckém kraji se nám daří během jednoho dne kontaktovat 70 – 80 pozitivních a jejich kontaktů, další pak kontaktujeme nejpozději do druhého dne. Někdy se ale nemůžeme na uvedený kontakt dovolat,“ uvedla Lenka Šimůnková, ředitelka Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. Samozřejmě podle ní záleží také na tom, kolik který člověk kontaktů uvede.

Například v Praze se počet udávaných kontaktů v dlouhodobém horizontu pohybuje pod 1. „Pro ilustraci, v pondělí 11. ledna by byl průměr uváděných kontaktů v Praze 0,64. Pohyboval se v rozmezí 0,1 – 6,5 osob kontaktu s pozitivním, obdobná situace je i v rámci ČR,“ sdělila pro server Lidovky.cz Zdeňka Jágrová.

Přitom podle ní nelze určit, zda nižší počet rizikových kontaktů po proběhlých vánočních a novoročních svátcích odpovídá pouze radikálnímu omezení mezilidských kontaktů, či neochotě uvádět své blízké. Odlišná situace panuje ve Středočeském kraji. „V průměru jsou to tak 3 kontakty na osobu, což je podle nás, vzhledem k omezení setkávání mezi lidmi, adekvátní,“ uvedla mluvčí Šalamunová.

Drobné technické zádrhely prý nestojí ani za řeč

„Obecně je nutné uplynulý rok z pohledu digitalizace a rozvoje informačních technologií v hygienické službě hodnotit vysoce pozitivně,“ myslí si Jágrová. „IT technologie nám velice pomáhají, zejména v tom, že lehce dohledáme historii všech případů, pokud se k nim potřebujeme vrátit,“ doplnila mluvčí Šalamunová. Jako přínosné vyzdvihla příjezdové či příletové formuláře, které mohou cestovatelé vyplnit elektronicky.

Blatný zatím nechce zpřísňovat opatření. Změny v systému PES projedná příští týden i ve sněmovně

„IT technologie nám umožnila pracovat z domova, hlavně kolegyním, které byly v karanténě, ošetřovaly člena rodiny a podobně. Nejedná se jen o vybavení hardwarem, ale zejména o významný rozvoj informačního systému infekčních nemocí a jeho propojení s laboratořemi i zpřístupnění praktickým lékařům,“ uvedla Jágrová.

Došlo tím prý k významnému, pozitivnímu posunu digitalizace zdravotnictví, která stále ještě není dle ředitelky na žádoucí úrovni. Drobné technické zádrhely prý nestojí v porovnání s celkovým vylepšením podmínek ani za řeč.

„Ne všechna vylepšení bylo možné využít ve stávající epidemiologické situaci, vzpomínková mapa patřila mezi ty nápady, jejichž využití se ukázalo málo efektivní, a proto se dnes již nepoužívá,“ sdělila Jágrová z Prahy. S tím souhlasí i Šimůnková: „Vzpomínková mapa má veliký rozptyl – desítky metrů. To k přesné identifikaci pohybu moc nepomáhá.“

Málo nakažených i šedý operátor. Hygienici konečně vytvořili první vzpomínkovou mapu

Všechny tři oslovené subjekty se shodují, že při současném dynamickém vývoji onemocnění covid-19 v podstatě není možné vyjmenovat nějaké konkrétní epidemiologické clustery. Největší obavu mají dotázané hygienické stanice ze vzniku clusterů v domovech pro seniory. Tento problém prý může vyřešit pouze očkování.

Doplňkovým nástrojem informování lidí o možném rizikovém kontaktu s covid-19 pozitivní osobou je aplikace eRouška. Ta dle dat Ministerstva zdravotnictví ČR k pátku zaznamenala 1,526 milionu aktivací. Například za středu 13. ledna došlo k 722 zobrazených upozornění na rizikové setkání za předchozí den.

Dle dat MZ eRouška už na rizikový kontakt upozornila celkem 211 804 lidí.„eRouška člověku řekne, zda byl uživatel v poslední době v blízkosti někoho pozitivního a že by se měl snažit izolovat od ostatních lidí. Ale zda to lidé dodržují? Neumím říci. Počet nemocných tomu nenasvědčuje,“ myslí si Šimůnková z Ústeckého kraje.

Centralizace hygien je dle Jágrové logickým krokem

Zeptali jsme se také hygieniků, jak se staví k novele zákona o veřejném zdraví, která počítá s tím, že krajské hygienické stanice by měl nahradit jeden ústřední orgán, Státní hygienická služba. „V minulosti byla oslabena hygienická služba nejen v krajích, ale i odbor ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví a KHS pak neměly dostatečné metodické vedení. Vedlo to k tomu, že si mnohé z nich vytvořily vlastní systémy a programy a ty nyní bylo nutné harmonizovat s nástroji chytré karantény,“ popisuje genezi problému, na který chce novela reagovat, ředitelka Šimůnková.

Využití vzpomínkových map vázne, lidé se bojí o své soukromí. Nic neprozradí, tvrdí Prymula

Jágrová hodnotí chystanou legislativu kladně, podle ní jde v podstatě o logický vývoj a v obecné rovině o správný krok. Jednotné postupy v rámci hygienické služby jsou prý žádoucí. „Aktuálně jde spíše o to, aby již hygienické službě nebyly odebírány další kompetence, jak se o to například snaží poslanecká iniciativa ve sněmovnou právě projednávané novele zákona o potravinách,“ uvedla Jágrová. Hygienická služba podle ní potřebuje klid pro svůj další profesní rozvoj a personální stabilizaci.

„Případné přijetí této novely bych považovala za další ránu pod pás do již tak okleštěných pravomocí hygienické služby. Nerozumím jí a pokládám ji pro oblast veřejného zdraví v oblastech dozoru provozoven poskytujících stravovací služby za vysoce rizikovou, která by se projevila ve snížení kvality státního zdravotního dozoru v dané oblasti,“ sdělila Jágrová.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Zahradník/údržbář budov

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha