Nyní odstupující islandský premiér Geir Haarde před dvěma lety tvrdil, že nevidí žádný speciální důvod, proč by se měla jeho země stát členem Evropské unie. Loni v květnu pak dodal, že podle něj by cena členství v EU byla vyšší než výhody, které by z toho plynuly. Ve světle finanční krize, která dohnala Island téměř k bankrotu, ale většina politiků obrátila a začala „o ochraně pod unijními křídly“ znovu uvažovat.
Velký zájem o začlenění do unie mají i obyčejní lidé. Podle průzkumu veřejného mínění z roku 2005 bylo pro členství v EU pouhých 43 procent dotazovaných. Loni v listopadu už ale téměř 80 procent respondentů v anketě uvedlo, že si přeje, aby jejich země podala přihlášku do unie. A jak nedávno poznamenal eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn, Island by se navíc mohl stát členskou zemí velmi brzy, klidně i do konce letošního roku a ještě před Chorvatskem. „Island je bezpochyby evropskou zemí, která již má vyjednané možná dvě třetiny kritérií, jež musí splnit k tomu, aby se stala součástí Evropské unie,“ citovala agentura AFP Rehna. „To znamená, že ve chvíli, kdy Island předloží svou kandidaturu, budeme moci jednání rychle dokončit,“ dodal komisař. Zda se tak stane v nejbližších týdnech, závisí na novém kabinetu, který se vytváří. Jak se ale místní politici již nechali slyšet, o možném členství v EU budou každopádně rozhodovat obyvatelé v referendu.
