JERUZALÉM/PRAHA Pouliční revolta v Egyptě je z mezinárodního hlediska nebezpečná zvláště pro sousední Izrael. Židovský stát dlouhé roky svou blízkovýchodní politiku zakládal na stabilním, byť chladném spojenectví s Káhirou.
Garantem spolupráce přitom byl prezident Husní Mubarak, který vycházel z mírové dohody obou států uzavřené v roce 1979. (Za Egypt ji podepsal ještě jeho předchůdce Anvar Sadat.) V případě Mubarakova konce v úřadu se však může pozice Izraele v regionu zásadně změnit.
Kdykoliv v minulých 30 letech, když se Izrael dostal do válečného konfliktu, třeba jako v letech 1982 a 2006 s Libanonem, mohl počítat s tím, že se Egypt do věci vojensky nevloží. Od toho se odvíjelo i izraelské vojenské strategické plánování. Jak upozornil americký list The New York Times, spolupráce s Egyptem přispěla i k tomu, že se Izrael mohl v roce 2005 stáhnout z pásma Gazy. Navíc rovněž zmenšoval svůj vojenský rozpočet.
Giora Eiland, expert na národní bezpečnost z Tel Avivu, však nyní upozorňuje, že i kdyby Egypt v budoucnu nevypověděl mírovou dohodu s Izraelem, přesto nebude možné „vyloučit nebezpečí války s Egyptem“. A to podle něj v případě, kdyby se v Egyptě k moci dostalo nyní opoziční Muslimské bratrstvo, které je nepřátelské k Izraeli a naopak má blízko třeba k radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.
Nebezpečí takového vývoje si již nyní uvědomují izraelští politici, kteří chtějí především zachovat v Egyptě stabilitu. „Vždy jsme pociťovali a nadále pociťujeme úctu k prezidentovi Mubarakovi, což neznamená, že vše, co učinil, bylo správné,“ řekl izraelský prezident Šimon Peres. „Učinil však jednu věc, pro niž si ho vážíme: zachoval mír na Blízkém východě,“ dodal.
Izrael tak nedávno podle místního listu Haarec oslovil USA i některé evropské země, aby omezily svou kritiku Mubaraka. Západ sice Mubaraka ještě přímo neodepsal, ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová ale v neděli hovořila o„řádném přechodu“ k politicky otevřenějšímu Egyptu. „Američané a Evropané jsou taženi veřejným míněním,“ uvedl nejmenovaný zástupce izraelské vlády. Naznačil, že postoj Západu by mohl mít v regionu „velmi vážné následky“.
Premiér Benjamin Netanjahu následně včera řekl, že Izrael se bojí, aby se v Egyptě neopakoval íránský scénář. Jinak řečeno, že by zde mohl vzniknout podobně tuhý islámský režim, jaký se v Íránu prosadil po revoluci v roce 1979. Mírnou nadějí pro Izrael je, že mírová dohoda je spojená s pomocí ve výši jedné miliardy dolarů, kterou Egypt každý rok dostává z USA. Pragmaticky uvažující nástupce Mubaraka, zvláště pokud by vzešel z okruhu nynější hlavy státu, by se jistě této částky nechtěl vzdát.
***
„Učinil jednu věc, pro niž si ho vážíme: zachoval mír na Blízkém východě.“
