Některé filmy fungují jako celek tak bezchybně, že jim jeden rád odpustí dílčí lapsy - třeba nepovedený výstup či nevhodně použitou hudbu. Mamut je opačný případ: nabízí skvělé herce, intenzivní scény a obecně zkrátka kvalitní filmařinu, pohromadě to všechno ale bohužel bůhví jak nedrží. Na vině je scénář, který divákovi láduje svědectví o paradoxech globalizace do hlavy lopatou.
K polopatismům se schyluje už od rozvržení postav. Úspěšný webový návrhář Leo žije v luxusním newyorském apartmánu s manželkou Ellen a dcerkou Jackie. Lékařka Ellen tahá noční na dětské chirurgii v nemocnici a Leo se taky kvůli pracovním povinnostem nezastaví, a tak malou Jackie vychovává filipínská chůva Gloria. Po ní se zase stýská dvěma malým synům, kteří na druhém konci světa vyrůstají s babičkou. Trvale neudržitelná situace se začne hroutit během Leovy služební cesty do Thajska.
Ano, ústřední tezí Mamuta je, že v současném světě nemáme čas na své děti mimo jiné právě proto, že se jim snažíme zajistit tu nejlepší budoucnost. Zrovna veleobjevná ta myšlenka není, kdyby se však podala zlehka, oklikou, mohl na ní vyrůst zajímavý a sociálně relevantní film. Scenárista a režisér Lukas Moodysson však cítil potřebu všechno doříct až do konce a ještě to červeně podtrhnout.
V Mamutovi se vlastně všechno odehraje třikrát, což z něj dělá značně předvídatelnou záležitost. Každá z hlavních postav se začne odcizovat vlastnímu dítěti, upne se na jiné a nakonec pochopí, kde je její místo. Gloria pochopitelně přilne k Jackie, Ellen k malému pacientovi a Leo - Leo si v Thajsku uvědomí prázdnotu milionářského životního stylu a chce se dát na charitu.
Opakování motivů má někdy fungovat i kontrastně, i v tomhle případě má Moodysson dost těžkou ruku. Gloriini synové si prohlížejí rozestavěný dům, na nějž máma v potu tváře vydělává -a vzápětí se Leo ztrácí v rozmařile luxusním hotelovém apartmánu. Ano, paradoxy. Chápeme.
Plochost ústřední teze a hromady kýče (opravdu musí mít malé dítě i thajská prostitutka - a zpívat mu po telefonu ukolébavku?) zamrzí o to víc, že v jednotlivostech je Mamut vynikající. Platí to například o všech hercích v čele s Gaelem Garcíou Bernalem a Michelle Williamsovou v rolích manželů či o dynamickém střihu.
Švédský filmař Moodysson se s potenciálem vybrané látky bohužel míjí často: film Láska je láska o dospívajících lesbičkách na maloměstě byl až příliš hezoučký, drama Lilya 4ever o obchodu s bílým masem se drželo zbytečně při zemi. Jeho Mamut (název je nepovedenou narážkou na to, že když to povedeme takhle, taky vyhyneme) sice zdaleka nedosahuje kýčovitosti podobného snímku Babel, do živého se mu však říznout nepodaří.
***
Mamut (Mammoth)
Režie: Lukas Moodysson
Hrají: Gael García Bernal,
Michelle Williams, Marife
Necesito, Sophie Nyweide a další
