Britské volební drama - Konzervativci doufali, že se jim po 13 letech podaří odstavit labouristy
LONDÝN Nejnapínavější, nejtěsnější, přelomové. Včerejší britské parlamentní volby měly hned několik nej. Voliči rozhodovali o budoucnosti země, o tom, kdo ji dostane z dluhů - zda i nadále podpoří vládnoucí labouristy, či zda je nechají po třinácti letech vystřídat opozičními konzervativci.
Právě jejich šéf David Cameron, možná příští premiér, včera odvolil jako první společně se svou těhotnou manželkou Samanthou. Do volební místnosti v anglickém hrabství Oxfordshire dorazil kolem půl jedenácté.
Původně tam měl namířeno ještě o dvě hodiny dříve, ale kvůli demonstrantům, kteří obsadili střechu „jeho“ volební místnosti, hlasování o trochu odložil. Na dotaz, jaké má pocity, když má šanci stát se nejmladším premiérem za posledních 200 let, odvětil jen: „Díky, cítím se dobře.“
Více než 44 milionů voličů rozhodovalo o 649 poslancích nové Dolní sněmovny. Volební místnosti byly uzavřeny včera v deset hodin večer místního času, jak hlasování dopadlo, nebylo do uzávěrky tohoto vydání jasné.
Číslo pod 300 znamená prohru Pro Camerona bylo nicméně klíčové číslo 326. Vzhledem k většinovému volebnímu systému byl totiž více než procenta důležitý počet získaných křesel. A vůdce konzervativců jich potřeboval právě 326, aby získal většinu a mohl bez problémů sestavit vládu. I kdyby měl jen 310 hlasů, mohl by vytvořit menšinovou vládu s podporou nejspíš skotských, velšských a severoirských stran. Jakékoli číslo pod 300 by ale pro torye znamenalo prohru - labourista Gordon Brown by nejspíš zůstal v úřadě a byl by to on, kdo by začal vyjednávat o menšinové vládě nebo koalici.
Kolem jedenácté hodiny dopoledne odvolil ve svém domovském okrsku ve Skotsku i právě britský premiér Brown se svou ženou Sarah. Ke svým šancím na vítězství se ale nijak nevyjádřil.
Ve stejnou dobu se vydal do volební místnosti v Sheffieldu i lídr liberálních demokratů Nick Clegg, pro mnohé ještě nedávno zcela neznámý, nyní považovaný za novou hvězdu předvolební kampaně. Ajak uvedl britský deník The Guardian, v evidentně dobré náladě vtipkoval: „Nemyslím si, že je tajné, koho jsem volil.“ Doprovázela ho jeho žena Miriam, která ale hlasovat nemohla, protože má španělské občanství.
Volební místnosti se otevřely již v sedm hodin ráno a podle odhadů měla být účast na hlasování velmi vysoká. V některých volebních místnostech prý lidé tvořili fronty ještě před jejich otevřením. A díky včerejšímu slunečnému počasí pak zájem voličů během dne a k večeru ještě narůstal. Londýnský starosta Boris Johnson předpovídal dokonce „enormní“ účast. „Myslím, že jsme zažili převratnou volební kampaň. Lidé se o ni mnohem více zajímali a více se zapojovali než v předchozích letech,“ prohlásil Johnson poté, co na kole dorazil do místnosti v londýnském Islingtonu a odvolil. „A jestliže jste ještě nevolili, volte konzervativce,“ dodal směrem k přítomným novinářům.
Královna nebude zasahovat Dramatické sčítání hlasů mělo skončit až dnes k ránu. Nového premiéra jmenuje na doporučení toho starého britská královna. Její poradci ale již dříve vzkázali politikům, že v případě patové situace si ji budou muset rozřešit sami, Alžběta II. nechce do žádného politického procesu zasahovat. Jak napsal list The Daily Telegraph, Buckinghamský palác dal dokonce najevo, že v případě těsných výsledků nemíní královna žádného z politiků přijmout dnes před druhou hodinou odpoledne, aby se situace mohla vyjasnit.
***
lidovky.cz
Aktuální výsledky voleb najdete na www.lidovky.cz/svet
Co bude dál? První odhady začaly být zveřejňovány hned po uzavření volebních místností včera ve 23.00 našeho času. Přes noc se očekávaly částečné výsledky a dnes ráno již mohlo být jasné, zda a kdo vyhrál. Bez jasné nadpoloviční většiny by právo sestavit novou vládu mělo podle expertů na britské ústavní zvyklosti zůstat dosavadnímu premiérovi - v tomto případě Gordonu Brownovi. Časovým horizontem pro vytvoření vládní většiny by měl být 25. květen, kdy má britská královna ústy premiéra přednést svoji řeč v parlamentu. Jednání o sestavení nové vlády ale mohou trvat i déle. Pokud by nikdo neměl jasnou většinu a nevznikla by dohoda na vytvoření koaliční či menšinové vlády, konaly by se nové volby.
O autorovi| Tereza Šupová zvláštní zpravodajka LN v Británii
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
