130 let
Hrad Veveří. Jeho kastelán Petr Fedor stojí v čele sdružení Památky 2000, které sdružuje většinu správců hradů a zámků.

Hrad Veveří. Jeho kastelán Petr Fedor stojí v čele sdružení Památky 2000, které sdružuje většinu správců hradů a zámků. | foto: www.veveri.cz

Kasteláni se chtějí osamostatnit

Česko
  •   7:57
NEDVĚDICE - Správci desítek tuzemských hradů a zámků chtějí změnit své postavení v rámci Národního památkového ústavu. Žádají větší míru autonomie a nevylučují ani vznik nové organizace.

Peníze, které lidé zaplatí za vstupné na hradech a zámcích, směřují podle kastelánů do společného rozpočtu památkářů a hradí tak další práce ústavu, které s údržbou státních památek nemají příliš společného.

„Považujeme za řešení oddělení správy hradů a zámků od odborné činnosti památkového ústavu. Nemusí jít o vznik nové organizace, ale alespoň po účetní stránce by obě činnosti měly běžet samostatně,“ tvrdí kastelán brněnského hradu Veveří Petr Fedor. Stojí v čele sdružení Památky 2000, do něhož se spojili pracovníci většiny tuzemských státních hradů a zámků.

Včera, v zavírací den na památkách, se desítky kastelánů sešly v Nedvědici pod Pernštejnem, aby se tam dohodli na společném postupu a současně o něm přesvědčili zástupce ministerstva kultury a vedení památkového ústavu. Staronový první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák, známý jako jednodenní ředitel památkového ústavu, v Nedvědici LN řekl, že velká část připomínek by mohla dospět k řešení.

„Problém je v tom, že otřesy v resortu v uplynulém roce zrušily původní struktury v památkovém ústavu. Jako akutní vidím odchod takzvaných euroreferentů, kteří měli pomoci památkám získávat zdroje z EU – a nyní musí právě kasteláni v tomto směru napřít síly,“ míní.

Kasteláni tvrdí, že současná podoba památkového ústavu je postavená na kostře centralistické organizace z šedesátých let minulého století. „Administrativa nám váže ruce. Většina z nás ani nemůže podepsat nájemní smlouvy na pronájem objektu, který spravuje. Musí žádat o jejich potvrzení u příslušných nadřízených. Zájemci pak raději odejdou,“ shodují se.

Přísná pravidla ilustrují i dalšími nařízeními. Například v malém zámku v Uherčicích na Znojemsku nemohou až na výjimky prodávat na pokladně suvenýry: Platí pro ně totiž stejná omezení jako například pro Karlštejn. „Je to škoda, byl to pro nás další zdroj příjmů,“ svěřila se LN kastelánka Eva Štěpánová.

Podle Nováka, který do Nedvědice přijel s generálním ředitelem Památkového ústavu Pavlem Jeriem, musí v blízké době dojít ke změně ve struktuře památkového ústavu. „Právě připomínky kastelánů by mohl zohlednit nový statut organizace, který musí nahradit ten dosavadní. Pokud půjde bez navýšení nákladů účetně oddělit správu hradů a zámků od odborné činnosti, nebyl bych proti. Další věci je ale třeba řešit v rámci celé koncepcpce památkové péče, která vzniká,“ řekl.

V památkovém ústavu nyní běží rozsáhlý interní audit, který má říci, co instituce dělá zbytečně, co by mohla udělat efektivněji a částečně i to, nakolik je nutná současná podoba práce organizace.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás