Celkem Senát navrhl vyznamenat 25 osobností. Jsou mezi nimi například spisovatel Arnošt Lustig, sochař Vladimír Preclík, historik a publicista Zdeněk Mahler nebo někdejší federální ministr vnitra a první šéf slovenského Ústavu paměti národa Ján Langoš. Medaili Za zásluhy by získal posmrtně, loni zahynul při automobilové nehodě.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan (ČSSD) svůj nesouhlas s vyznamenáním Mašínů znovu opíral o to, že při probíjení na Západ a v úsilí o získání zbraní zabili spoutaného policistu. Přirovnal to k vraždám spojeneckých vojáků. "Zabití zajatce je vždy surový, zbabělý, mimořádně odsouzeníhodný čin, který se všude v civilizovaném světě nazývá vraždou," prohlásil Rakušan. Senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny) mu oponoval. "Za svobodu a demokracii se musí bojovat, a když to nejde jinak, tak i se zbraní v ruce," uvedl.
Cílem bratří Mašínů a jejich spolupracovníků bylo podle zastánců návrhu škodit nastupující komunistické totalitě stejným způsobem jako za druhé světové války nacistickému režimu. Připomínali, že bratry Ctirada a Josefa Mašínovy v roce 1946 vyznamenal prezident Edvard Beneš Medailí za chrabrost. V 50. letech se Mašínové spolu s Milanem Paumerem probili na Západ, další členy skupiny - Václava Švédu, Zbyňka Janatu a Ctibora Nováka - komunisté popravili.
Mezi kandidáty jsou hrdinové, politici i umělci
Na Řád Bílého lva senátoři navrhli dva kandidáty, kteří za druhé světové války bojovali na západní frontě - brigádního generála Stanislava Krause, který se zúčastnil bojů u Tobruku, a plukovníka letectva Otakara Hrubého. Řád T.G. Masaryka by měl podle nich posmrtně získat novinář a poválečnýposlanec ČSSD Josef Veverka, kterého komunisté odsoudili k doživotí.
Mezi kandidáty na Medaili Za hrdinství je vedle dalších odbojářů opět i legionář František Štamprech. Medaili Za zásluhy by si podle Senátu zasloužili například režisérka dokumentárních filmů Jana Slánská nebo Jiří Horčička a Rostislav Běhal, kteří působili v Československém rozhlasu.
- 8. června 2007 12:11