130 let

Končím, řekl i Čaloun... Pohár přetekl

Česko

Hokejista Jan Čaloun je dalším olympijským vítězem, který letos pověsil brusle na hřebík. Nyní se chce věnovat mládeži i golfu

ÚSTÍ NAD LABEM Začněte se smiřovat s tím, že slova o konci kariéry uslyšíte od naganských hrdinů stále častěji – v tomhle roce je to dokonce už popáté...

Sotva se tak rozhodl brankář Milan Hnilička, definitivní verdikt už učinil i útočník Jan Čaloun (37).

„Jednou to už přijít muselo, tak jsem to nedávno rozsekl. Bez emocí,“ řekl v rozhovoru pro LN.

* LN Co vás tedy k tomu přimělo?

Rozhodl jsem se nedávno, zhruba před 14 dny. Prostě už jsem vycítil, že v sobě nemám takovou chuť hrát. Víte, já nad tím přemýšlel skoro pět měsíců a pořád se sám sebe ptal: Jo, ne? Jo, ne? Nakonec jsem došel k té druhé odpovědi.

* LN Už jste byl hokejem příliš vyčerpaný?

Vyčerpaný neříkám. Ale bude mi osmatřicet, věk nezastavíte. Já jsem na bruslích od svých čtyř, profesionální hokej jsem hrál dvacet let. Věděl jsem, že to přijde, takže jsem to nenatahoval.

* LN Ale na jaře jste ještě říkal, že byste si mohl zahrát někde pod Alpami. Tam angažmá nevyšlo?

Ono by třeba i vyšlo – ano, říkal jsem svému agentovi, ať se poptá v Rakousku a Itálii. Ale já si v létě zkrátka řekl, že skončím. Zkoušeli mě přemluvit ještě v druholigovém Mostu, abych jim pomohl. Ne, dal jsem se na jinou práci.

* LN Na svůj oblíbený golf?

Ano, v golfu si chci na podzim udělat licenci pro cvičitele. V Ústí jsem se navíc pustil i do hokejbalu, kde hraju za Elbu. Jenže do toho mám na starost práci s hokejovou mládeží: děti v základně a jako asistent i sedmou a osmou třídu. Budu teď vlastně na zimáku ještě víc.

* LN Láká vás posunout se v trénování někam výš?

To víte, že láká, jenže já trénuju teprve dva týdny a chci dětem předávat co nejvíc. Od února si začnu dělat trenérskou licenci B. Ovšem mám postupné mety, ne že skončím a hned začnu trénovat seniory.

* LN Na to byste si netroufl?

Já jsem toho názoru, že koučem se nestanete ze dne na den. Protože trenéřina je daleko těžší než hrát.

* LN To by mě tedy zajímal váš názor na Roberta Reichla. Ten přece ukončil hráčskou kariéru před vámi a hned vede Litvínov.

To je Albiho věc. Je ale pravda, že on je výraznou vůdčí osobností. Já se raději naučím krok po kroku.

* LN Vaše poslední sezona předčasně skončila po neshodách s trenérem ve Vrchlabí. Není to na olympijského vítěze přece jen trochu nedůstojné?

Mě to nemrzí, protože cítím, že toho je fakt dost. A vím, že v Ústí ani ve Vrchlabí to už nebylo ono, přestože jsem góly ještě dával. Nemyslím, že jsem podával špatné výkony. Jenže si uvědomíte, že ta léta nezastavíte. Konec, pohár přetekl.

* LN Na co si za několik let rád zavzpomínáte?

Nagano a titul mistra světa byly samozřejmě moje největší úspěchy. Ale jestli budu na něco vzpomínat úplně nejraději, tak na začátek kariéry v Litvínově, kde jsem měl neskutečný nástup do velkého hokeje. A pak určitě na IFK Helsinky, kde se mi tak ohromně dařilo.

* LN Věříte, že se někdy může po letech tým z Nagana opět sejít?

Proč by se tohle nemohlo podařit, zase tak nereálné to přece není. Bylo by to fajn, zorganizovat něco takového, vždyť od Nagana uběhlo teprve dvanáct let.

* LN Děti se na vyprávění o té slávě od svého táty ještě neptají?

Ještě ne, jen starší, pětiletý Matyáš, pořád nechápe, že už nechodíme do kabiny. Vždycky, když jsme kolem ní jezdívali, říkal: Táto, tady je naše práce! Chci teď oba učit hokej, chci, aby i vyrůstali po mém boku. Protože já vyrůstal po boku svého táty a vím, jak je to důležité.

* LN Když jste teď v ústecké mládeži, nemůžu se vás nezeptat na jedno: vy nemáte problém pracovat v klubu, od kterého jste před rokem cítil velkou křivdu, když už s vámi přestal počítat?

K tomuhle bych chtěl říct jedno: já pracuju v mládeži, ne pro lidi kolem seniorského týmu. Takže mám teď jiného šéfa.

* LN A když se na stadionu potkáte s generálním manažerem Robertem Kyselou? Pozdravíte se?

My se nepotkáváme. A já si s Kyselou nemám co říct.

***

KARIÉRA Největší úspěchy * V klubech – 3× vítěz kanadského bodování ve Finsku, s IFK Helsinky vyhrál mistrovský titul; v Litvínově se stal ve 20 letech nejlepším střelcem extraligy, v roce 2007 byl druhý s Pardubicemi; okusil i NHL * V reprezentaci – zlato z Nagana, zlato z MS 1999, bronz z MS 1993

HRDINOVÉ Z NAGANA, KTEŘÍ STÁLE HRAJÍ

kdo skončil již dříve... Vladimír Růžička Petr Svoboda Richard Šmehlík František Kučera Roman Čechmánek ...a kdo letos Robert Reichel Jiří Šlégr Josef Beránek Milan Hnilička Jan Čaloun

Dominik Hašek (45 let) Veterán v brance ještě nehodlá končit. Teď přijal výzvu v KHL, kde se dohodl se Spartakem Moskva. Jiří Dopita (41 let) Obrovitý centr je stále velmi platný. Po krachu Znojma hájí barvy brněnské Komety. Robert Lang (39 let) Nejstarší český hráč, který zůstal v NHL, kde hledá angažmá. Poslední sezonu odehrál ve Phoenixu. Martin Ručinský (39 let) Koketoval s myšlenkou ukončit kariéru. Se Spartou se nakonec dohodl na prodloužení smlouvy o rok. Jaromír Jágr (38 let) Pořád patří mezi nejlepší hráče na světě. V Omsku prodloužil kontrakt o další dva roky, ale šilhaly po něm i kluby z NHL. Pavel Patera (38 let) Kladenský kapitán prodloužil ve svém mateřském klubu smlouvu - trochu překvapivě - o další tři roky. Martin Procházka (38 let) V Kladně se nedohodl na nové smlouvě a přemýšlel o přestupu do Mladé Boleslavi. Nakonec zůstal. Martin Straka (37 let) Největší ikona české extraligy. Poté, co vstoupil do majoritního vlastnictví plzeňského klubu, povznesl ho na úplně jinou úroveň. David Moravec (37 let) Jeho sláva už doznívá. Loni měl problém sehnat angažmá a skončil na Slovensku. Ročník rozehraje v Nitře. Roman Hamrlík (36 let) V Montrealu načne čtvrtou sezonu, po ní mu kontrakt končí. V NHL patří mezi nejlépe placené Čechy. Jaroslav Špaček (36 let) Má za sebou první sezonu v Montrealu, ale smlouvu ještě na dva roky. Řízný obránce si udržuje výkonnost. Libor Procházka (36 let) Na začátku roku se vrátil do mateřského Kladna, kde má tvrdý obránce působit také v nadcházející sezoně. Milan Hejduk (34 let) Nejmladší z party, hraje celou kariéru v NHL za Colorado. Trápí ho bolavá kolena a neví, jak dlouho bude hrát.

Autor: