Kam povedou jeho další kroky? Pokud by Zeman zamířil do byznysu či advokacie – jako někteří jeho předchůdci –, mohl by zadělat bývalým kolegům na pořádné problémy. Za jedenáct let viděl a slyšel obrovské množství choulostivých detailů z trestních spisů, velmi dobře zná obsazení prakticky celé justice, policie, tajných služeb, soudů i soustavu státního zastupitelství. Už dnes se přitom objevují informace, že Zeman dostal nabídku na práci v jedné z největších advokátních kanceláří v Česku.
  |
„Já už to slyšel taky, ale nic domluveného nemám,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Lidovky.cz ke spekulacím, že by měl nastoupit do pražské advokacie. Končící šéfžalobce tvrdí, že si nejprve chce dopřát dovolenou, aby se v klidu rozmyslel, co bude dělat dál. I po odchodu z funkce zůstane státním zástupcem přiděleným na nejvyšší státní zastupitelství.
Dočasně na „nejvyššáku“
O tom, kam by Zeman mohl nastoupit, se už intenzivně mluví i mezi samotnými žalobci. Ti mají v živé paměti, jak to může dopadnout, když jejich „hlava“ po konci kariéry v soustavě přestoupí na druhou stranu.
Šéf žalobců Zeman kvůli tlaku Benešové rezignoval. Řešení půtek mu prý bralo čas a sílu na práci |
„V advokacii po něm sáhnou okamžitě. Díky kontaktům do ciziny, kupříkladu do Švýcarska na tamní prokurátory, může být pro řadu lidí v Česku zajímavý. Vezměte si, co by mu byli ochotní zaplatit například v kauze Mostecké uhelné společnosti, která se soudila ve Švýcarsku,“ řekl serveru Lidovky.cz pod podmínkou anonymity důvěryhodný zdroj z justice.
Faktem je, že Pavel Zeman od nástupu do funkce nejvyššího státního zástupce řešil řadu citlivých kauz. A to i v rámci mezinárodní justiční spolupráce. V minulosti navíc působil v Eurojustu. Díky jazykové vybavenosti získal řadu konexí na vyšetřovatele a justiční instituce nejen v Evropě, ale také v USA. Pro řadu miliardářů i podnikatelů představuje potenciální studnici informací.
Zleva šéf BIS Michal Koudelka, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.
Ačkoli Zeman preferuje setrvání ve službách státu, není vyloučené, že talár státního zástupce nakonec přesto svleče.
„Jsem přesvědčen, že zůstanu na státním zastupitelství, neříkám, že do konce života, ale minimálně pro nějakou nejbližší dobu. Budu si rovnat myšlenky. Až na konci června skončím, vezmu si dovolenou a trochu si odpočinu,“ odhalil Zeman své plány na nejbližší dobu.
Přestupy, které bolely
Už počátkem roku Zeman dostal nabídku, aby se stal českým velvyslancem ČR při OSN v New Yorku. Tu však odmítl, protože – jak sám dodává – nechtěl svůj odchod „obchodovat“. Že směřuje svoji kariéru v řadách žalobců ke konci, naznačil už loni, kdy usiloval o post soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Ve výběrovém řízení ale neuspěl.
Zemanovi předchůdci i někdejší nejvýše postavení žalobci po konci své kariéry odešli na různá místa. Vůbec první nejvyšší státní zástupkyně Bohumíra Kopečná (1994–1997) se po skončení ve funkci stala vedoucí jednoho z oddělení v úřadu šéfžalobce. Vít Veselý (1997–1999) přešel mezi soudce.
S nástupem nového milénia, kdy úřad šéfžalobkyně zastávala Marie Benešová (1999–2005), se praxe začala měnit. Benešová odešla do politiky a také do advokacie, kam zamířila i Renata Vesecká (2005–2010), která byla krátce též místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu.
Ostřejší příchuť měly odchody bývalých vrchních pražských žalobců. Ti v éře Vlastimila Rampuly (2007–2009 a 2009–2011) získali nelichotivé označení „vrchní pražské zametačství“. A to kvůli neochotě pouštět se do velkých kauz. Rampula po odchodu přešel do advokacie. Jeho klienty se stali například lobbista Marek Dalík či kontroverzní podnikatel Ivo Rittig. Právě jejich kauzami se zabývali žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Tvrdou dohru měl i odchod Rampulova náměstka Libora Grygárka, jenž byl stíhán v rozvětvené kauze okolo exšéfky Úřadu vlády Jany Nagyové. Soudy ho však zprostily viny a dnes se soudí se státem o odškodné 3,5 milionu korun.
Současný šéfžalobce Zeman tvrdí, že s odchodem mimo státní službu by měl problém.
