Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kosmu vládnou jepice

Česko

Básník Vít Kremlička na stopě trampského patafyzika Patrika Linharta

Zatímco hmyz šumí kolem zářivek a šlojíř letní noci přikryl město i pláně, myšlénka zalétne do Ústí nad Labem, jinak též zvaného Austí. Jedná se o významné působiště poetek a poetů všeho ražení a mnohdy oblíbený kraj. Přesedá se tam na vlak do Duchova, známého též co Duchcov – kdys působiště významného kavalíra, metafysika, taktéž poety, autora věhlasných Pamětí Giacomma Casanovy, a v současnosti doména věhlasného patafyzika, poety Patrika Linharta významu trampské noblesy, autora vexilologického atlasu vlajek dominií a kolonií britského impéria, především ale Mistra slovutných veršů, pořadatele kabinetu obskurií a kuriosit Dekadent Geniální, provozovatele „dobré adresy“ www.staramilenka.cz, tj. Stará milenka, což jest příběh vzdorné lásky až za hrob.

Proč ale zrovna Duchov? Severní Čechy jsou totiž kraj duchů – zmizelých pokolení Židů, Němců, Čechů, jak si totalita uplývajícího věku vybírala svoji daň na lidských životech. Patrik Linhart dokáže vyprávět – jeho řeč se skládá z navzájem prolnutých vrstev češtiny, jidiš, „bémiždojč“ a cigánských dialektů Severu v řádně dandyovské spleti, kde záměna hlásek může mít fatální dosah; porovnejte třeba věty „Kam ten fofr?“ a „Kam ten fotr?“. To už je zcela svébytné universum v rozlohách Českého ráje, mizejícího a zase vznikajícího na ruinách, kde východiskem jsou pochybnosti jako jediná životní jistota.

Nyní vládne v Duchově smavá letní nálada. Onehdá jsem jej však navštívil v zimě a strávil tam s Mistrem dvě noci a dni v hutné restauraci, ano i na duchovských líchách, kde jsem navštívil jak zlověstný duchcovský viadukt, kde byly zmasakrováni za první republiky tamní protestující dělníci z duchcovských skrývek, tak i na oněch skrývkách, kde se nyní rozkládá temné jezero roztoků louhu, v němž se koupáčům rozkládají plavky působením vodných roztoků těžařských solí, využívaných potomky oněch dělníků. Tamní lesíky tedy nejsou lužní, ale louhové!

A co ten hmyz, bujně kroužící kol zářivkové trubice v temnotách? Pozorně jsem si jej prohlédl a žasl v jasném žasu: byly to jepice, přilétnuvší z regulovaného potůčku nalajnovaného napříč vyprahlými pražskými pláněmi; ano, efemeridy jurské, současnice dávných veleještěrů, přeživší do našich dob. Úžasné setkání!

O autorovi| VÍT KREMLIČKA, Autor sám je básník

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...