Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kvůli snu jsem prodal byt i auto

Česko

Australanův rok plní maratony – Začal 1. ledna v Curychu, blíží se k Melbourne

REYKJAVÍK/PRAHA Dorazil do Reykjavíku. Do města, kde se dnes postaví na start svého 33. maratonu z celkového počtu dvaapadesáti, kolik si jich do letošního kalendáře rozvrhl. Pokud Australan Tristan Miller (33) i na Silvestra v Melbourne zvládne, co si předsevzal, bude mít za sebou závody na všech kontinentech.

* LN Prozraďte – proč jste se na maratonskou tour vlastně vydal?

Chci získat sto tisíc dolarů pro UNICEF. Myslím, že pro děti je důležitá nejen strava, ale i vzdělání, jen potřebují dostat šanci. Mám stránky Runlikecrazy.com, lidé v Austrálii můj blog dost čtou, a když chtějí, mohou mi pro UNICEF poslat třeba deset dolarů. Zatím jsem získal deset tisíc, což není tolik, v kolik jsem pro tuto fázi roku doufal.

* LN Třeba lidé čekají, zda vydržíte a „doběhnete“ až do Melbourne...

V to doufám! (smích) Věřím, že až splním svůj úkol, najde se víc dárců.

* LN Ale proč jste si zvolil zrovna maratony?

Loni mi bylo dvaatřicet a řekl jsem si, že je to ideální věk na to, aby to člověk zkusil. Tělo je nejsilnější, v nejlepším stavu. Tak jsem odběhl prvních pět maratonů a jeden ultramaraton v Jižní Africe. A zatím to pořád jde.

* LN Co je těžší – běhat maratony, nebo shánět sponzory?

Ale já donedávna neměl žádné sponzory. Prodal jsem svůj byt v Melbourne, auto a všechno, co jsem měl, abych si mohl tuhle tour dovolit. Ale byl to můj sen! Nahrálo mi, že už jsem nebyl ženatý, jinak bych to udělat nemohl, a taky že jsem přišel o práci, působil jsem v médiích jako manažer přes inzerci.

* LN Řekl jste „donedávna“. Sponzory už tedy máte?

Jeden se objevil, jsem šťastný. Je to konzultační společnost z Kajmanských ostrovů a podporuje mě i charitativní organizaci Facing Africa, kterou jsem přibral k UNICEF. Není to tolik peněz, kolik potřebuju, ale je to velká pomoc.

* LN Také byste se mohl dostat do Guinnessovy knihy rekordů. To není váš cíl?

To mě zprvu nenapadlo. Až na jaře jsem Guinnessově knize poslal e-mail s otázkou, zda je moje úsilí pro ně zajímavé. Patrně poběžím v největším počtu zemí během roku, a když mi v prosinci vyjde i Antarktida, pokryju všech sedm kontinentů. Ještě mi neodpověděli, ale nevadí.

* LN Před týdnem jste běžel v Helsinkách. Jste v pohodě jako v květnu při Pražském maratonu?

Jsem unavený. Cestuji a setkávám se s různými lidmi. Všechno si organizuju sám, i lety a ubytování. Mozek pracuje naplno, málo spím a potýkám se s aklimatizací. Málo odpočinku, to je pro maratony špatné. Ale nějak to zvládnu! (smích)

* LN A jaký byl ten helsinský, váš dvaatřicátý letošní maraton?

Během posledních osmi kilometrů jsem toho měl dost. Myslel jsem, že budu běhat každý týden dobré časy, ale bylo tam strašné horko a vlhko, tak jsem to v závěru skoro odchodil. Zdá se, že mám problém nacházet znovu sílu.

* LN Před Helsinkami jste běžel v Mongolsku a Omsku. Jak na vás zapůsobilo Rusko?

Ohromila mě jeho velikost. Nastoupit do vlaku na Sibiři a vystoupit v Moskvě mi dalo mnohem víc než předtím jednorázová návštěva Petrohradu. Nemyslím, že by Rusko bylo příliš přátelské k turistům, zvláště místa jako Omsk. Pár sklenic vodky jsem si užil, ale moc jsem nemohl, po Mongolsku mi nebylo dobře od žaludku. Jinak se tam ovšem vodka pije málem v kanystrech, to jsem ještě neviděl.

* LN Zmínil jste vlak – který přejezd byl nejdelší?

Během dvou týdnů v Rusku jsem strávil pět a půl dne ve vlacích, nejdelších bylo 43 hodin po závodě v Omsku. Moc si nebylo s kým popovídat.

* LN Tehdy jste se cítil nejhůř?

Nejhorší byla cesta z Mongolska do Omsku. Vezl jsem si zažívací potíže, bylo mi špatně a nemohl jsem se vzdálit od toalety. Byl jsem vyčerpaný a neměl žádné spojení se světem. V Omsku jsem nemohl najít nocleh, byla noc a nikdo nemluvil anglicky. Spal jsem na nádraží v čekárně na lavičce. Den před maratonem! Teď už se tomu směju, ale tam bylo těžké zůstat pozitivní. Doufám, že už něco podobného nezažiju.

* LN Co si řeknete 31. prosince v Melbourne, když se vám podaří vaši tour dokončit?

Myslím, že hodně emocionální chvíle nastane, už když do Melbourne dorazím. Poslední závod! Přijdou kamarádi, rodina, lidi, které neznám, ale svým činem jsem je inspiroval, to mi píšou na Facebooku. Jsem pyšný, že mám tolik fanoušků na celém světě. Obávám se, že budu smutný, že končí nejlepší rok mého života... Budu muset najít ještě něco lepšího! (smích)

***

Obávám se, že budu smutný, že končí nejlepší rok mého života... Budu muset najít ještě něco lepšího!

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021
Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021

Vánoční kolotoč se stal nedílnou součástí eMimina. Letos si už po třinácté naše uživatelky vzájemně poslaly dárečky, které opět udělaly velkou...