Spalničky se znovu objevily v Česku, pokaždé u neočkovaných, varuje vakcinolog

„Spalničky nejsou zapomenutá hrozba. V 2023 počet spalniček v Evropě a střední Asii stoupl o neuvěřitelných tři tisíce procent proti 2022. Hlavně Kazachstán, Kyrgyzstán a Rumunsko,“ napsal Chlíbek. V sousedním Rakousku bylo loni podle něj 172 případů, 72 v Německu a 32 v Polsku. České případy se podle něj objevily u lidí, kteří nebyli očkováni.

Roman Chlíbek 🇺🇦🇨🇿 @RomanChlibek

Spalničky nejsou zapomenutá hrozba.V 2023 počet spalniček v Evropě a Střední Asii stoupl o neuvěřitelných 3000% proti 2022.Hlavně Kazachstán,Kyrgyzstán,Rumunsko(1168).Rakousko 172,Německo 72,Polsko 32.ČR v prosinci 2023 případ u dospělého, od ledna už 4 další,vše u neočkovaných.

7. února 2024 v 11:43, příspěvek archivován: 7. února 2024 v 13:03

oblíbit retweet odpovědět

V Česku, které ztratilo statut země bez spalniček v roce 2019, jsou děti povinně očkovány proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae B a dětské obrně. Včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Proočkovanost podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) postupně klesá. V roce 2010 byla 94,1 procenta a v roce 2020 už jen 88,4 procenta. Důvodem klesající proočkovanosti je podle odborníků klesající ochota rodičů nechat očkovat svoje děti. Podle Jaroslavy Marhanové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) jde často o rodiče s univerzitním vzděláním.

Váhavost je motivována různými postoji. „Příkladem je různorodý vztah k biomedicínskému vědění,“ uvedla vědkyně v tiskové zprávě. Rodiče často argumentují zbytečností nebo dokonce škodlivostí vakcín, případně jejich malou efektivitou. Případně podle ní posuzují pouze rizika a benefity pro jedno konkrétní dítě v daný časový okamžik. Roli hrají důvěra v sociální sítě. „V zemích, kde jim lidé věří, je zároveň vyšší míra nedůvěry vůči účinnosti vakcín,“ dodala.

Podle vědců k posílení důvěry v očkování pomáhá depolarizace, konkrétně vytváření prostorů, které rodičům poskytnou bezpečné místo pro diskusi ohledně jejich obav týkajících se očkování dětí. „Doporučujeme také klást důraz na zvyšování komunikačních kompetencí zdravotnických profesionálů v jednání s pacienty a rodiči. Vzhledem k mladé generaci je nutné používat odlišné vzorce práce s informacemi a zejména sociálními médii,“ dodala.

Počet podaných vakcín MMR kombinujících látku proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím podle údajů ÚZIS ale postupně roste. V roce 2018 jich bylo zhruba 130 tisíc, o dva roky později 134 tisíc a předloni 209 tisíc. Ubývá ale i dětí v ročníku, v letech 2017 a 2018 jich bylo zhruba 114 tisíc, v roce 2020 kolem 110 tisíc a v roce 2022 zhruba 101 tisíc.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}