Hlodavci a zajíc
Bystrost, ostražitost a rychlý útěk. Takovou obranu před predátory hlavně z řad drobných šelem nebo dravých ptáků používají hlodavci i zajíc domácí.
Nenápadné hnědavé zbarvení jim mnohdy umožní splynout s okolní krajinou. Když je predátor přece jen spatří, dají se na útěk. Především mláďata jsou však v souboji s lovci bez šance. Aby hlodavci a zajíci nevyhynuli, musí přivést na svět řadu potomků. Zpravidla se tak rozmnožují početnějšími vrhy a navíc několikrát do roka.
Veverka obecná (Sciurus vulgaris)
Většinu dne tráví v korunách stromů a skokem může překonat vzdálenost až čtyř metrů, mohutný ocas využívá při letu jako kormidlo.
Veverka dorůstá dvaceti až sedmadvaceti centimetrů, její ocas pak 15 až 20 centimetrů, hmotnost zvířete může přesáhnout i 400 gramů. Vyskytuje se v nížinách i horských oblastech, žije v lesích, ale také v parcích uprostřed měst.
Zbarvení veverky bývá velmi proměnlivé, od rezavého přes hnědé až po černé, břicho zůstává vždy světlé. Živí se semeny, plody, pupeny či houbami. Příležitostně zařadí na do jídelníčku i ptačí vejce nebo mláďata. Sama přivádí na svět mladé až třikrát ročně.
Zajíc polní (Lepus europaeus)
Oči umístěné po stranách hlavy rozšiřují jeho zorné pole na téměř 360 stupňů. Díky mohutným zadním končetinám, které jsou také mnohem delší než ty přední, může zajíc poskakovat. Tělo tohoto převážně samotářského živočicha, které je porostlé hnědavou, na bocích světlejší srstí, dorůstá až sedmdesáti centimetrů, hmotnost se může blížit sedmi kilogramům.
Dlouhé uši „zdobí“ na špičce černé skvrny, a také malý ocásek je na konci tmavý. Zajíc konzumuje především zelené části rostlin, v zimě ohlodává kůru. Mláďata přivádí na svět až čtyřikrát ročně.
Myšice lesní (Apodemus flavicollis)
Zima ji nepřekvapí. Před jejím příchodem si totiž střádá zásoby v dutinách stromů, ptačích budkách nebo jiných přirozených úkrytech. Tam myšice často také společně přezimují. Její tělo dosahuje délky devět až třináct centimetrů, ocas může být stejný nebo ještě delší, hmotnost se pohybuje mezi 20 a 45 gramy. V Česku se myšice vyskytuje poměrně hojně,
obývá veškeré lesní porosty. Velmi rychle běhá, dobře šplhá po stromech
a keřích a umí skočit do značné vzdálenosti. Živí se plody a semeny rostlin, jídelníček si zpestřuje i hmyzem. V horských oblastech přivádí mláďata na svět zpravidla dvakrát do roka, v nížinách pak třikrát ročně.
Norník rudý (Clethrionomys glareolus)
Samotář, který je aktivní ve dne i v noci, se vyznačuje hlavně nápadným rezatým zbarvením hřbetu. Své jméno dostal právě podle načervenalého kožíšku a záliby v budování chodeb - vyhrabává je těsně pod povrchem země. Délka jeho těla dosahuje osmi až třinácti centimetrů, hmotnost zpravidla nepřekročí čtyřicet gramů. V Česku se vyskytuje poměrně
hojně v lesích všech typů od nížin až po horské porosty. Konzumuje hmyz, lesní plody, semena a oblibou si pochutnává i na zelených částech rostlin. Umí dobře šplhat, takže se pro pochoutku v podobě mladých listů ze stromů může vydat do výšky několika metrů. Mláďata přivádí na svět až čtyřikrát ročně.
VÍTE, ŽE... LČR spravují polovinu našich lesů?
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) byl založen 1. ledna 1992. Hlavní náplní jeho činnosti je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (více než polovina všech lesů v ČR) a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7,5 mil. m3 dřeva, což představuje zhruba 75 % běžného přírůstu. Podnik sídlí v Hradci Králové a jeho organizační struktura má tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý 13 regionálních pracovišť - krajských ředitelství (KŘ), pět lesních závodů (LZ), jeden semenářský závod (SZ) a sedm správ toků (ST). Třetí stupeň organizační struktury je tvořen 77 lesními správami (LS). Základem lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí svěřených lesů. Cílem podniku je vytváření stabilních, kvalitních, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšených lesů.
