KOPŘIVNICE Za to, že je Kopřivnice městem, by podle části historiků měla děkovat své rodačce Martě Gottwaldové, manželce prvního „dělnického“ prezidenta. Fakt, že nynější první muž republiky Václav Klaus na oslavy nepřijede, s tím ale prý nemá nic společného.
O prohlášení Kopřivnice za město rozhodla komunistická vláda pouhé tři měsíce poté, co přebrala vládu nad republikou. Stalo se tak prý právě na přímluvu Gottwaldové, která se tak chtěla svému rodišti odvděčit. Fakticky však město mělo tehdy pět tisíc obyvatel, čím by i dnes bohatě splňovalo podmínky pro udělení statusu.
Nařízení vlády nabylo účinnosti 29. srpna 1948, tři měsíce po důležitém vládním rozhodnutí. V Kopřivnici tak mohou paradoxně spojovat oslavy města s připomínkou výročí okupace armádami Varšavské smlouvy. „I vstup spojeneckých vojsk je událostí, která stojí za připomenutí,“ vysvětluje starosta města Josef Jalůvka. Slavit budou i za evropské peníze: půl milionu korun na oslavy získali z fondů Evropské unie.
Na akci, která vypukne ve středu a skončí v neděli, měl původně přijet i prezident Václav Klaus. Tomu Kopřivničtí udělili před čtyřmi lety čestné občanství. Václav Klaus se však omluvil, dal přednost národním dožínkám, na kterých chce podpořit zemědělce. Svéráznou náhradu vytvořil nadšený fotograf a místní senátor Milan Bureš z ODS, který spolu se synem fotil v zákulisí letošní volby prezidenta a záběry vystaví ve vestibulu radnice.
Oslav se zúčastní rehabilitovaní vojáci i političtí vězni, zasadí pamětní javor v Sadu dr. Edvarda Beneše, město také udělí několik čestných občanství. Některé dokonce i podruhé. To v případě Františka Uhlíře, českého politika a sociologa (1900–1980). Tento národní socialista byl poslancem Národního shromáždění, příslušníkem československého zahraničního vojska a členem československé státní rady v Londýně. Po válce jej za to Kopřivničtí ocenili čestným občanstvím, když ale v roce 1948 emigroval do Kanady, o občanství přišel. „Národní výbor v roce 1948 zasedl a rozhodl se, že je nebezpečné propagovat kapitalisticky orientované lidi. Tak mu čestné občanství sebrali. My jsme se rozhodli, že je korektní vůči historii, aby takové politické zásahy byly dány do pořádku,“ vysvětluje změnu Jalůvka
Vedení města včera také vůbec poprvé zveřejnilo nové logo, které použijí již při nadcházejících slavnostech. „Jde o linii připomínající historii, koncepci a originalitu automobilů Tatra,“ vysvětluje poselství Lucie Petříčková z kopřivnické radnice. Původně se sešlo více návrhů, některé připomínaly okolní hory nebo vody, ale tvar slavné Tatry 77 jednoznačně u vedení města zvítězil. Nakonec i ve znaku má město automobil – a sice Prezident, první automobil v Rakousku-Uhersku, vyrobený právě v Kopřivnici roku 1897.
Tvůrcem nového kopřivnického loga je agentura, ale inspirovala se dílem konstruktéra Hanse Ledwinky, který v roce 1934 představil vůz Tatra 77 s originálními aerodynamickými křivkami. Obtížnost dějin však poznamenala i Ledwinku. Po válce byl obviněn z kolaborace a celých šest let až do roku 1951 vězněn. Pak odešel do Mnichova, kde v roce 1967 zemřel. Historikové dnes většinou Hanse Ledwinku za kolaboranta německé říše nepovažují a označují jej spíše za oběť těžkých válečných časů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
