Středa 4. srpna 2021, svátek má Dominik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Migrace se stává součástí kampaně, Babišův ‚nahnědlý‘ příspěvek je toho důkazem, říká populační geograf

Loď Louise Michele zachránila 130 migrantů, včetně mnoha žen a dětí, z nafukovacího člunu, který nabíral vodu. foto: Reuters

Rozhovor
Protimigrační rétorika je pro politiky v Evropě sázkou na jistotu, stále přináší voliče. „Česká republika je toho absolutně nejlepším příkladem,“ říká v rozhovoru populační geograf Robert Stojanov z Mendelovy univerzity v Brně.
  12:27

Lidovky.cz: Strach z covidu v Evropě upadá, o slovo se opět začíná hlásit téma migrace. Čím si to vysvětlujete?
Pandemie naštěstí slábne a začínají se otevírat hranice. Mluví se nejen o dovolených, ale též o tom, že se migranti budou opět hrnout do Evropy. Tomu všemu nahrává i sezonnost, lidé překračují Středozemní moře více v letních, teplejších měsících, v době, kdy i počasí pro plavbu je příznivější. Do evropských zemí tak mají šanci dostat se schůdněji lidé ze zemí Blízkého východu nebo ze severní Afriky.

Lidovky.cz: Odkud nejčastěji přicházejí a kam hlavně míří?
Ještě před třemi měsíci byl dle statistik příliv především ze zemí severní Afriky, ale najednou je první Bangladéš, jenž tradičně zastával čtvrté místo. Migranti míří hlavně do Itálie a Španělska, Řecko stále zůstává uzavřenější. Nedávno tam došlo k incidentu s vytlačováním imigrantů pryč z řeckého území či vod a to jsou přesně informace, které se k ostatním imigrantům dostávají. Vidí-li, že se tam či jinde dostávají do většího nebezpečí nebo je menší šance projít, jdou třeba i delší a problematičtější trasou do Španělska nebo Itálie. Důkazem je například nedávný příliv běženců do španělské Ceuty. Úspěch jedněch pak táhne i ostatní.

Lidovky.cz: Zvedly v Evropě migrační problematiku jižní státy, které tíží nejvíce?
Téma v Evropě existuje stále, covidem bylo jen potlačeno. A navíc: přichází vždy s volbami. Ve Francii se rozjíždí kampaň před prezidentskými volbami, šéfka pravicového Národního sdružení Marine Le Penová vycítila šanci, téma migrace tradičně voliče táhne. Tlačeno je samozřejmě i médii.

Cesta přes moře do Evropy je nebezpečná, mnohé migranty musí z vody vylovit...
Španělská armáda má na hranicích s Marokem plné ruce práce.

Lidovky.cz: Jede podle stejného scénáře i Česko? Oživuje se téma migrace v souvislosti s volbami?
Česká republika je toho absolutně nejlepším příkladem. Migrace se zcela jistě stává součástí předvolební kampaně, premiér Andrej Babiš to jasně předvedl. Jeho „nahnědlý“ příspěvek v Poslanecké sněmovně a na sociálních sítích, který byl v mnoha směrech nenávistný, je toho důkazem.

Lidovky.cz: Co ho k tomu vede?
Pravděpodobně frustrace z předvolebních průzkumů, jež ukazují ztrátu hlasů pro jeho hnutí. Musí vyrukovat s něčím, čím by voliče přitáhl, s nějakým silným tématem. Takže se objevují vyšší důchody a migrace.

Lidovky.cz: To ještě Češi na migraci slyší?
Stoprocentně. Česká veřejnost je dlouhodobě masírována strachem z nového, z cizinců, z příchodu nových kultur, nových náboženství. Podobně jako celá východní Evropa nemáme oproti Západu tradici multikulturalismu. Vidět mimo Prahu lidi s jinou barvou pleti není v Česku stále úplně normální. A voliče na venkově, kteří se nemají úplně ekonomicky dobře, které recese spojená s covidem mohla více postihnout, může ANO svou rétorikou podchytit.

Lidovky.cz: Je migrace zbraní ANO proti Pirátům?
Babiš pochopil, že nezíská voliče Pirátů či ODS, ale může využít klesajících preferencí komunistů a ČSSD. Právě na slova proti migraci slyší sociálně slabší a méně vzdělaní. Nemají zkušenosti s imigranty, nevidí je, neznají, nepotkávají. Nechají si namluvit, že jsou to ti, kdo nám mohou uškodit. Přitom je potřebujeme.

Lidovky.cz: Potřebujeme je ekonomicky?
Samozřejmě. Sice máme největší počet imigrantů v dějinách Česka, ale firmy by chtěly víc. Teď navíc přichází sezona, otevře se zemědělství, nebudou pracovníci. Avšak stále se o tom, že imigranty potřebujeme, nemluví.

Lidovky.cz: Česko, stejně jako ostatní země EU chce přivábit zejména vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, ačkoli, jak říkáte, chybí ti nízkopříjmoví.
Potřebujeme obě skupiny. Ale u vysoce kvalifikované pracovní síly jsme v globální soutěži. Tu chtějí všechny státy – ty rozvojové i rozvinuté. Tady se těžko konkuruje. Co se týká počtu lidí, potřebujeme především nízko kvalifikovanou skupinu, tedy ty, kdo pracovali v hotelích, na stavbách a podobně.

Lidovky.cz: Zvedá se také určité národovectví, tedy až honba za vším českým. Čím si to vysvětlujete?
Máme přes třicet let demokracii, ale jen prvních deset let jsme byli otevřenou společností. Posledních dvacet let se rétorika změnila. V devadesátých letech jsme neměli problém přijmout tisíce lidí z Balkánu, dneska to je naprosto nemožné. Zazněla hesla typu „Ani noha!“. A razilo to více vládních a parlamentních stran, i ČSSD či ODS. Na úrovni politiků to byla víceméně shoda, která ale odporovala potřebám ekonomiky. A vysvětlení je jednoduché: rétorika zůstala protimigrační a národovecká z toho důvodu, že přináší voliče. Stále. Zatímco na tématu změny klimatu jsme schopni argumenty přijmout a na jejich základě i změnit názor, v oblasti migrace jsme hluboce zakopaní. Tam jsme uvázli v zákopech, nepohneme se a je to jako první světová válka. Nikdo nepřejde na druhou stranu. Národovci na jedné, globalisté či multikulturalisté na druhé.

Lidovky.cz: Máte recept, jak ze zákopů ven?
Jedině změnou veřejného diskurzu, étosu o migraci. Proč pořád musíme mít nějakou nenávist? Migrace vždycky byla a bude. Celá Evropa je vybudovaná na migraci. Mnoho lidí, kteří něco kdy přinesli do českého národa, bylo spojeno s migrací nebo s jinou etnicitou než českou.

Lidovky.cz: Je přesto něco, co bychom si měli uchovat, na co byste si v žádném případě nenechal sáhnout?
Nechme si svůj jazyk, svoji kulturou, svou historii. A samozřejmě řekněme těm lidem, kteří sem odjinud přicházejí, že tady máme nějaká pravidla hry a budeme chtít, aby je dodržovali. Přicházejí sem jako hosté, měli by to být vítaní hosté: buď proto, že potřebují pomoc, nebo proto, že nám přinášejí něco, co tady nemáme, třeba pracovní sílu. Nechceme však roboty, které až nebudeme potřebovat, vrátíme domů. Měli bychom jim nabídnout, že pokud chtějí, jsou tady vítáni. Budeme rádi, když nás obohatí svou jinakostí, ale na druhou stranu budeme chtít, aby s námi hráli naši hru. Například pouštěli své dcery do škol na stejnou výuku, kterou u nás běžně navštěvují dívky i chlapci dohromady. Tedy například i výuku tělocviku, včetně plavání, protože se jedná o důležitou dovednost, jež může zachránit život a má i další pozitiva.

LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny
LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny

Vítejte ve 4. týdnu letní soutěže. I v tomto týdnu vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi, hodnoťte výlety ostatním a vyhrajte jednu z 10 týdenních...

Mohlo by vás zajímat