• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Milí čtenáři,

Česko

před čtyřmi lety po olympiádě v Turíně si začali první fanoušci víc všímat drobné dívky ze Žďáru nad Sázavou. Kromě nadějných výsledků zaujala i tím, že o ní její trenér tvrdil, že příště už bude nejlepší rychlobruslařkou. Postupem času se ukázalo, že nešlo o přehnané chvástání. Na zimní hry ve Vancouveru odjížděla Martina Sáblíková jako velká favoritka.

Po dvou zlatých medailích a jednom bronzu se situace významně změnila - v menšině se ocitla hrstka těch, kteří jméno oslavované šampionky neznají. Sáblíková poskočila do exkluzivní kategorie miláčků národa, stala se z ní „naše Martina“. Ale pozor, žádný zázrak se nekonal, Češi se nezamilovali do rychlobruslení, jen mají rádi silné příběhy a Sáblíková jim jeden takový nabízí. Vypracovala se na vrchol přes zamrzlé rybníky a trénink na laminátovém prkně v předsíni panelákového bytu.

Úspěch Sáblíkové je jednoznačně nejsilnějším motivem, který si z letošních her každý zapamatuje. Až budete za pár let na její medailové kroužení po kanadském ledě vzpomínat, můžete si připomenout i další výjimečné události - stojí za to.

O autorovi| Petr Adam, vedoucí sportovní rubriky Lidových novin

Autor: