1. Účast? Sotva dvě třetiny
„Chci vybrat datum, které umožní co možná nejvyšší volební účast,“ sliboval šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD), když loni na podzim rozvažoval, kdy mají jít Češi k první přímé volbě. Pro LN pak přiznával, že si přeje 75procentní účast.
Jenže realita je zcela jiná. K urnám prezidentské klání přitáhlo zhruba 61 procent voličů. To je méně než v parlamentních volbách 1996, 1998, 2006 a 2010.
2. Cizina je na straně Schwarzenberga
Dvě třetiny sečtených hlasů ukázaly, že krajánci v zahraničí jsou na straně Schwarzenberga. Předseda TOP 09 měl podporu přes 50 procent. Ve světě se tak pro Čechy stal hlavou státu už v 1. kole.
Překvapivě ale třeba na půdě Svatého stolce ve Vatikánu vyhrál Zeman:
3. Charitě přitečou miliony
Možná až na sedmicifernou částku se mohou těšit charitativní a dobročinné organizace. Na transparentních účtech nepostupujících kandidátů zůstává v tuto dobu 11 636 242 korun.
Pokud kandidáti nebudou čarovat s fakturami na poslední chvíli, rozpočet bohulibých spolků se bohatě naplní. „Můj manžel ještě těsně před volbami vložil 100 tisíc korun. Kolik půjde nakonec na charitu, těžko říci,“ zmínila pro LN Zuzana Roithová.
Jen na účtu sociálnědemokratického kandidáta Jiřího Dienstbiera je ke dnešnímu dni stále ještě 10 786 226 korun. „Většina ale padne na nezaúčtované operace,“ tvrdil Dienstbier po sečtení hlasů.
Kolik bude činit konečný příspěvek charitě, se tak teprve ukáže.
4. Debakl pro vládní ODS
Neviditelná kampaň Přemysla Sobotka, kandidáta nejsilnější vládní strany ODS, dopadla tvrdým direktem. Strana, která měla na Hradě svého otce-zakladatele, musela první dvě hodiny sčítání hlasů sledovat, že její muž se krčí na posledním, devátém místě.
Až ve finiši se Sobotkovi podařilo přeskočit Janu Bobošíkovou. „Je to pro mě velké zklamání,“ připustil Sobotka, kterému na sedmou Táňu Fischerovou scházel téměř celý jeden procentní bod a bezmála 40 tisíc hlasů.
