MOSKVA/PRAHA Když Američané nechtějí stavět ve střední Evropě základny protiraketové obrany, tak my zase upustíme od plánu na rozmístění raket v Kaliningradu. Žádné takové rozhodnutí nepadlo – USA se přece protiraketového deštníku nevzdávají, jen mění jeho podobu. Tato dvě protichůdná prohlášení vyslali ruští představitelé do světa v rozmezí pouhých dvou dnů. Politici i komentátoři teď mohou pouze hádat, které je myšleno vážně.
Moskva začala vyhrožovat rozmístěním raket v kaliningradské enklávě poté, co předchozí americká administrativa hodlala pokračovat s budováním protiraketových základen v Polsku a Česku. Rusové tvrdili, že tím reagují na vychýlení strategické rovnováhy v Evropě.
Když ovšem minulý týden nový americký prezident Barack Obama ohlásil, že žádné opěrné body protiraketového štítu ve střední Evropě nebudou, čekalo se na vstřícné kroky i od Moskvy. A hned v sobotu také náměstek ruského ministerstva obrany Vladimir Popovkin prohlašoval, že „pochopitelně upustíme od opatření, která Rusko plánovalo“. Jenže včera mluvil náčelník generálního štábu ruské armády Nikolaj Makarov naprosto v jiném duchu. „Žádné takové rozhodnutí nepadlo. Musí přijít politické rozhodnutí. A to musí učinit prezident,“ prohlásil podle tiskových agentur před novináři během letu do Curychu, kam doprovázel právě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva.
„Protiraketového štítu se nevzdali. Jen ho vyměnili za jiný, s opěrnými body
na moři.“ Podle Makarova totiž sice Američané upustili od budování základen v Polsku a Česku, ale ne od projektu jako takového. „Protiraketového štítu se nevzdali. Jen ho vyměnili za jiný, s opěrnými body na moři,“ dodal.
Jak podotkla agentura Reuters, je velmi neobvyklé, aby dva vysoce postavení ruští představitelé mluvili o natolik citlivé věci takto rozdílně. I když nebylo jasné, jaký cíl generál Makarov svým včerejším prohlášením sledoval, mohlo jít pouze o kompetenční spor – upuštění od rozmísťování raket Iskander v Kaliningradu musí vyhlásit sám Medveděv, a ne jen nějaký náměstek ministra. Ostatně ruský prezident bude mít příležitost tak učinit – či alespoň pozici Moskvy vyjasnit – již zítra, kdy se v New Yorku setká s Obamou během zasedání Valného shromáždění OSN.
Pomoc s Íránem? Zatím ne Podle ruského tisku nicméně ani po americkém přehodnocení plánu na protiraketovou obranu nelze žádné velké ústupky od Moskvy očekávat. „Rakety Iskander ještě nebyly rozmístěny, čili zřeknutí se jejich rozmístění neznamená jejich stažení,“ citovala včera agentura ČTK list Vedomosti.
Očekává se především, zda Rusové poskytnou Američanům větší podporu při tlaku na Írán – jak při schvalování přísnějších sankcí, tak při zrušení svých plánů na dodávky protiraketových střel S-300 Teheránu. „Obamova administrativa sotva může spoléhat na ústupky, které očekává od Moskvy... Ruské stanovisko k Íránu zůstane podle expertů stejné jako dříve,“ dodal další skeptický názor deník Kommersant.
Další oblastí, kde by Washington rád viděl větší vstřícnost Moskvy, jsou jednání o nástupkyni smlouvy o snížení počtu strategických zbraní (START). A jejich nové kolo začalo včera v Ženevě.
