ŠTRASBURK „Odjíždíme s konkrétními výsledky a závazky,“ zněla slova amerického prezidenta Baracka Obamy na závěrečné tiskové konferenci po summitu Severoatlantické aliance ve Štrasburku, který předcházel pražské schůzce.
Právě Obamova premiéra mezi spojenci do velké míry přispěla k tomu, že šéf Bílého domu mohl udělat zmíněné shrnutí. NATO zvolilo svého nového generálního tajemníka a Evropané slíbili USA další vojáky pro Afghánistán.
Do čela Severoatlantické aliance usedne 1. srpna nyní už bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen – v sobotu totiž už podal demisi. Kandidatura šestapadesátiletého liberála vůbec nebyla danou věcí, jeho zvolení blokovalo do poslední chvíle Turecko. Protestovalo tak proti tomu, že se Rasmussen v roce 2005 zastal dánského tisku ve sporu o karikatury Mohameda, vyobrazeného jako imáma s bombou v turbanu. U tureckého prezidenta se ve Štrasburku netrhly dveře a summit se kvůli tomu protáhl téměř o tři hodiny. Odpor Ankary se podařilo zlomit až poté, co dal Obama Turecku určité „záruky“. Jejich výčet turecká delegace oficiálně nespecifikovala, mluví se však o následujících věcech: NATO zřídí funkci zástupce generálního tajemníka pro muslimský svět a prvním v křesle bude Turek. Dále: Kodaň se měla zavázat, že odebere licenci televizi Roj TV, kterou Ankara považuje za věstník kurdských separatistů a která doposud svobodně vysílá z Dánska. Samotný Rasmussen by pak měl vyslat „pozitivní signál“ na adresu muslimů (turecký tisk tvrdí, že se omluví za karikatury) a sám Obama jasně podpořit členství Turecka v EU – což už učinil. Turecké požadavky mnozí zhodnotili jako tvrdé, nicméně úleva, že se NATO shodlo na šéfovi, byla patrná na všech.
Nové síly pro Afghánistán Spojenci pak vyslyšeli Obamovu žádost, aby evropští členové aliance zvýšili počet svých mužů v Afghánistánu. Americký prezident zmínil číslo 5000, nicméně to nebylo potvrzeno vedením NATO. Tři tisíce z toho by měli podle Obamy být vojáci, kteří budou hlídat bezpečnost při srpnových volbách a zůstanou v zemi jen krátkodobě, zbylé dva tisíce mají vycvičit jednotky afghánské armády a zaškolit policii. Nepůjde však o bojové jednotky nasaditelné do přímých operací, což si USA přály nejvíc. Rozložení čísla 5000 mezi jednotlivé země není známé. Z mediálních zpráv vyplývá, že 600 mužů vyšle Španělsko, 700 Británie, 600 Německo, potvrzení ani podrobnosti nicméně nejsou k dispozici. Jasné naopak je, že ne všechny státy (a Česko je mezi nimi) pošlou posily.
O autorovi| (od zvláštní zpravodajky LN)
