Léto končí a neúprosně se blíží říjnové komunální a senátní volby. Jejich výsledek je stejně jako v létě otevřený. Květnové sněmovní volby dramaticky přeskládaly dvacet let budovanou stranickou strukturu. Nečekaný propad ODS a ČSSD a podobně nečekaný úspěch Věcí veřejných a především TOP 09 otevřel vějíř možností budoucího vývoje.
Strany rozjíždějí svoje komunální kampaně, zde se nehraje o 200 míst ve sněmovně a podíl na vládě, ale o 63 tisíc míst zastupitelů v 6300 obcích a městech. Čím větší město, tím více v něm výsledek ODS ovlivní několikaměsíční mediální kanonáda proti její pražské „odnoži“.
TOP 09 se s ODS utkají o vedoucí pozici na pravici. ČSSD je podobně jako ODS otřesená a v defenzivě s hlavním cílem na komunální úrovni udržet získané pozice, například primátory Brna a Ostravy. V Senátu se jí rýsuje historická možnost stát se poprvé nejsilnějším klubem a získat - například pro Vladimíra Špidlu - post předsedy Senátu. Věci veřejné si otestují, jak voliči hodnotí jejich účast ve vládě. Komunisté a především lidovci se budou snažit zpomalit propad do bezvýznamnosti.
Poslední šance zachránit ODS Nejvíce pozornosti přitahuje situace v ODS, a to především v Praze a v dalších velkých městech. Petr Nečas na letním kongresu ODS ovládl vedení strany, nižší patra strany zůstala nedotčena v područí lokálních kmotrů a kmotříčků. Končí zlatá éra, kdy ODS měla nadpoloviční většiny v zastupitelstvech několika velkých měst, vedle Prahy například Kladna, a vládla sama za přihlížení bezmocné a často i neschopné opozice. Předpokládané dramatické oslabení ODS, na komunální úrovni spojené se ztrátou tisíců míst v zastupitelstvech a stovek placený postů, se zásadně podepíše na podobě strany. Pro ODS to nebude úplná novinka, podobný šok z propadu vlivu zažila na podzim 2008 po oranžové smršti v krajských volbách.
Předseda ODS Petr Nečas nemá důvod vystupovat na podporu komunálních bratrstev. Naopak, voliči za něj odvedou významnou část práce na očistě a konsolidaci ODS. Občanští demokraté se pro nejbližší období musí smířit se ztrátou dominance na pravici a s existencí silných konkurentů. Nečas má velkou výhodu, že tvrdé rány dopadají na ODS v krátkém období několika měsíců, kdy je jeho vedení nezpochybnitelné a odpovědnost za ztrátu pozic lze připsat bývalému vedení. ODS s největší pravděpodobností přijde o dominanci v Senátu i o funkci jeho předsedy.
Po tomto šoku a nedobrovolném odklizení nejprofláknutějších figur typu starosty Prahy 5 Milana Jančíka má Nečas poslední šanci zachránit ODS jako hegemona na české pravici. Doposud si počíná v pozici premiéra i předsedy ODS nejistě a defenzivně. Práci za něj musejí odvádět voliči nebo delegáti kongresu ODS. Po říjnových volbách už nebude mít nač se vymlouvat. Nečas získal odklad, aby mohl prokázat, zda má na obtížnou roli vůdce českých konzervativců.
O autorovi| MILAN J. HAMERSKÝ, Autor je ředitel Institutu práva a demokracie politolog
