Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Nedostatek vakcíny dostal do hry Rusko. Výrobce Sputniku požádal o registraci v Evropě

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Původní zpráva
Praha - Vakcína proti covidu je v Česku čím dál nedostatkovějším zbožím. Dodávky pokulhávají, ministerstvo zdravotnictví dokonce ve středu prostřednictvím své mluvčí vydalo zprávu, že doporučuje krajům přerušit na dva týdny očkování první dávkou a pozastavit rezervace.
  5:00

Nedostatek vakcín v Česku? Přerušte očkování, doporučilo ministerstvo. Podle Blatného a Babiše ale oznámení neplatí

Ačkoli premiér Andrej Babiš (ANO) později uvedl, že žádný takový pokyn neplatí, a jeho existenci popřel i šéf resortu Jan Blatný (za ANO), jisté je, že vakcíny do Česka nechodí podle plánu. „Dodávky jsou kráceny na šedesát až osmdesát procent, platit by to mělo ještě dva týdny,“ potvrdil po středečním jednání krizového štábu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Země má prostřednictvím společných smluv EU předobjednány miliony sér, jejichž dodávky se ale zadrhly. Nabízí se tak varianta, že nedostatek by mohli vykrýt výrobci, kteří s EU smlouvu nemají. Konkrétně jde třeba o Rusko, jež vyvinulo vakcínu Sputnik V a pro nouzové použití ji schválilo na svém území loni v srpnu. Očkovat proti koronaviru začalo jako první na světě.

Této možnosti nově nahrává skutečnost, že ruští výrobci požádali o registraci Evropskou lékovou agenturu (EMA). Pokud ta Sputnik V schválí, může se jím očkovat v celé sedmadvacítce, podobně jako třeba vakcínami od firem Moderna a Pfizer/BioNTech, které zatím jako jediné prošly schvalovacím procesem v EMA.

Podle epidemiologa a premiérova poradce Romany Prymuly by přitom Česká republika nemusela čekat na centrální registraci, ruské sérum si může schválit sama: „Když jsme v akutním nedostatku vakcín, je to cesta, jak se k nim dostat rychleji a rychleji naočkovat populaci,“ řekl Lidovky.cz.

Maďarsko uzavřelo jako první země EU kontrakt na nákup ruských vakcín proti covidu Sputnik V

Prymula chce o možné spolupráci s Ruskem, podobně jako to už učinilo Maďarsko, jednat s Babišem. Ten na dotaz pro Lidovky.cz, zda je návrhu nakloněn, neodpověděl. Zato Blatnému se do nákupu mimo kolektivní smlouvy EU nechce.

„Jsme jedním z evropských států, který ctí dohody a smlouvy, jež jsou uvnitř Evropské unie platné. Nemám nic proti žádné vakcíně, ať už je z Ruska, z Číny, z Indie, odkudkoliv, pakliže projde stejnými testy jako jakákoliv jiná v rámci Evropské lékové agentury,“ prohlásil Blatný na začátku týdne. Jeho mluvčí Peterová ve středu na dotaz Lidovky.cz uvedla, že své stanovisko prozatím nemění.

Pokud by se Česká republika rozhodla jednat s Ruskem na vlastní pěst, vakcínu Sputnik V by muselo schválit ministerstvo zdravotnictví. „To by rozhodlo na základě odborného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodal Prymula.

Byli jste pomalejší než Británie, proto máte méně vakcín, vzkazuje AstraZeneca. Zrušila schůzku se zástupci EU

Vlastní cestou se vydalo právě Maďarsko. Jako první z členských zemí Evropské unie uzavřelo dohodu o nákupu ruské vakcíny Sputnik V a objednalo si rovnou dva miliony dávek. Očkovací sérum tamní úřady v nouzovém režimu už schválily. Maďarský ministr zdravotnictví Michail Muraško k tomu uvedl, že pořízení ruské vakcíny umožní Budapešti uspíšit očkování, zachrání lidské životy a dovolí rychleji zrušit omezení, kterými trpí celá ekonomika.

Zdlouhavé schvalování

Odborníci očekávají, že schvalovací proces Evropskou lékovou agenturou potrvá. „Záleží na tom, jak velkou část podkladů od Ruska EMA už dostala, jestli už spis prošla a podobně. Teprve potom se rozeběhne celý proces schválení, půjde o týdny, možná jednotky měsíců,“ nastínil pro Lidovky.cz šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Jako příklad lze uvést vakcínu od britské firmy AstraZeneca, kterou EMA stále neschválila. Společnost přitom výsledky svých studií předložila agentuře už loni v říjnu, agentura ale následně po firmě vyžadovala chybějící data a posuzování se protáhlo. S největší pravděpodobností jí udělí registraci do konce tohoto týdne.

Zdravotníci zatím aplikovali v Česku 222 450 dávek vakcíny, většina byla od Pfizeru

I AstraZeneca na konci minulého týdne oznámila, že v první fázi dodá do Evropské unie menší množství preparátu, než předpokládá dohoda. Britská firma to vysvětlila úpravami séra v souvislosti s novými mutacemi koronaviru. Podle agentury Reuters budou dodávky do konce března nižší o šedesát procent proti původní dohodě. V prvním čtvrtletí země sedmadvacítky měly dostat 80 milionů dávek, nově dostanou kolem 30 milionů dávek.

To je podle epidemiologa Prymuly důvodem, proč by Česko mělo uvažovat o vyjednávaní mimo Unii. „Můžeme jít vlastní cestou, to může jakýkoliv unijní stát. Akorát bychom nespoléhali na Evropskou lékovou agenturu, ale využili bychom jiné kontrolní mechanismy,“ uvedl premiérův poradce.

Rizika nese stát

EU podepsala smlouvu o společných dodávkách se sedmi výrobci vakcíny, kupříkladu s Pfizerem či AstraZenecou – u nich musí jít schvalovací proces výhradně přes Evropskou komisi, respektive přes Evropskou lékovou agenturu. U zbylých výrobců žádné omezení není, třeba u zmíněného Sputniku. „Daný stát pak na sebe bere veškerá rizika a zodpovědnost, vakcínu schvaluje ve své režii bez Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tam existují rizika, nesmí ji pak vyvážet do jiných zemí,“ pokračoval Prymula.

Jinými slovy to znamená, že když Maďarsko schválilo Sputnik, nemůže ho přeprodávat do ostatních států. Očkovací sérum může používat výhradně na svém území.

Ministr Blatný sice o Sputnik zájem nejeví, zdá se ale, že jeho zahraniční protějšky ano. Maďarský ministr zdravotnictví totiž nedávno uvedl, že mu volalo dalších 14 unijních ministrů, aby se poptalo na kontakt do Ruska. „Pokud ruský výrobce doloží údaje o bezpečnosti, zájem bude celosvětově velký. Dnes je obrovská poptávka po kvalitních vakcínách,“ řekl k tomu Prymula.

Je však pravda, že málokterá vakcína proti covidu vyvolává takové kontroverze jako ta ruská. Především kvůli tomu, že Moskva schválila Sputnik V loni v srpnu, aniž preparát prošel třetí fází klinického hodnocení, kdy se látka testuje na desítkách tisíc dobrovolníků. To není běžné. Odborníci ovšem uklidňují, že pokud by přípravek schvalovala Česká republika, rozhodně by vyžadovala výsledky třetí fáze testů.

„Ty jsou nezbytné k tomu, aby vakcína mohla být registrována v Evropě. Třetí fáze byla realizována až po schválení v Rusku, teď se dodělává a je prováděna přibližně na 40 tisících subjektech,“ uvedl Prymula.

I EMA požaduje od Ruska výsledky třetí fáze. „V momentě, kdy vakcínu schválí, bych jí věřil. Pak není jediný důvod mít obavy, předpokladem registrace je účinnost a bezpečnost,“ řekl k obavám šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Dvořáček. Výsledky studií navíc ukazují, že ruská vakcína má účinnost přes 91 procent, což je víc než sérum AstraZeneci, které funguje na podobném základu.