Výrazná stavba z dílny studia Projektil Architekti je vysoká 21 metrů a má šest nadzemních podlaží. Všechna spojuje atrium. V přízemí se nachází galerie, velká kavárna, pobočka městské knihovny a konferenční sál.
Národní technická knihovna má kapacitu pro více než 1,7 milionu knih, z toho na 700 tisíc bude umístěno ve volném výběru. Očekává každoročně 900 tisíc návštěvníků. Sloužit bude hlavně studentům. Velké skupině z nich se odborné svazky po přestěhování z historické budovy Klementina do Dejvic přiblížily. „Máme už několik desítek registrovaných čtenářů,“ řekl včera mluvčí Národní technické knihovny Pavel Procházka.
Pozoruhodná stavba je pozitivně hodnocena odborníky. Ještě před svým otevřením také získala cenu Klubu za starou Prahu pro nejlepší novostavbu v historickém prostředí. Její stavba stála 2,25 miliardy korun a stát ji bude splácet do roku 2014.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Národní technická knihovna v posledních dnech fungovala ve zkušebním provozu. Podle mluvčího Pavla Procházky si během něj ověřili plynulé fungování vydávání všech typů průkazek čtenářům a na žádné potíže nenarazili.
Ve čtvrtek a v pátek zve knihovna na dny otevřených dveří, během kterých si zajímavou stavbu bude moci prohlédnout široká veřejnost.
Zatímco navenek působí moderní budova elegantně a jednoduše, uvnitř je plná barev a hravá.
Řada prvků nápaditě odkazuje k hlavnímu obsahu a funkci budovy, tedy k technickým záležitostem. Hned na vnějším plášti jsou vepsané údaje o obvodu a výšce budovy v metrech, tedy 263 a 21.
Uvnitř mohou nejen stavbaři ocenit například pohledový beton i částečně odkryté rozvody elektřiny. Ani barvy kaučukové podlahy nejsou nahodilé, odstíny odpovídají tomu, jaké je v dané části podlahy pnutí. „Každý tu najde něco z oboru, který studuje, informace, které mohou ostatním zůstat skryté,“ popsal před časem Procházka časopisu Ekonom.
O konečnou výzdobu stěn rozlehlé centrální haly se postaral rumunský výtvarník Dan Perjovschi svými expresivními kresbami ve stylu komiksu.
Čtenářům nabídne technická knihovna 18 klasických týmových studoven a v Česku nevídané pohodlí 29 individuálních studoven.
Budova má ale sloužit i širšímu okruhu lidí, než jsou studenti a odborníci. Je v ní totiž galerie a velká kavárna.
Stavba stála 2,25 miliardy Cesta k moderní knihovně byla dlouhá. Po nové budově volala technicky zaměřená vědecká obec už v 60. letech. Dlouho se hledal pozemek, na kterém by se mohla knihovna postavit. Pak zase chyběly finance. O autorech projektu (Projektil Architekti) bylo rozhodnuto v roce 2000, stavět se začalo až na podzim 2006. Stěhování knih z historické budovy Klementina začalo letos v květnu.
Proti původním plánům se stavba prodražila. V roce 2001 se počítalo s rozpočtem 1,5 miliardy korun, v roce 2004 s náklady 1,8 miliardy. Nakonec výstavba stála 2,25 miliardy a financována byla společně veřejným a soukromým sektorem. Soukromý dodavatel si na stavbu vzal úvěr, který bude splácet stát.
Jak se na sídlo technické knihovny sluší, má budova i moderní technické vybavení. Jeho součástí je automatický mlhový hasicí systém, který je citlivý k uloženým knihám. Odborníky je oceňovaný také systém větrání, chlazení a vytápění, který bere ohled na ochranu životního prostředí. Využívá totiž akumulační a sálavé vlastnosti jednotlivých částí budovy a tak výrazně snižuje nároky na energie.
