“Dělám to už od juniorů. Po každém vítězném zápasu se posadím na bránu,“ usmíval se nad svým rituálem kladenský odchovanec.
* Mužstvo jste podržel, když se mu ve druhé třetině nedařilo. Jste spokojen se svým výkonem?
Hlavně jde o to, že jsme postoupili. Něco jsem chytil, ale v týmu je dvaadvacet hráčů a všichni mají na vítězství zásluhu.
* Brankářská jednička Orct měl za sebou angínu, ale už byl připraven nastoupit. Bylo pro vás překvapením, že jste chytal?
Věděl jsem to už den před zápasem, a tak jsem se mohl v klidu soustředit.
* Jak jste vnímal kladenskou spanilou jízdu ze dna tabulky až do play off?
Když jsem na podzim ze zámoří přišel do mužstva, byli jsme dva body od sestupu. Pak jsme se ale chytli a začali vyhrávat. Vyškrábali jsme se a chvíli hráli dokonce o šestý místo. Nakonec jsme museli postup vybojovat na poslední chvíli, ale jsme za to rádi.
* Byla v týmu cítit nervozita před rozhodujícím utkáním?
Ani jsme se o nějaké důležitosti moc nebavili. Brali jsme to jako normální zápas, aby nás to nesvazovalo a nebyli jsme zbytečně nervózní. Hokej máme rádi, a přece se kvůli němu nebudeme nervovat.
* Vychytal jste nulu, postoupilo se. Kdo myslíte, že bude chytat v dalších zápasech?
To neřeším. O nulu mi nešlo. Jde o to, aby byl úspěšný celý mančaft. Jestli bude chytat Zdeněk nebo já, je teď celkem vedlejší.
