Pátek 30. září 2022, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nový koronavirus se množí až 270krát rychleji, říká expertka Peková. Konvenční vakcíny jsou prý vyhozené peníze

Covid 19

  5:00
Praha - Mezi vědci převažuje názor, že nový typ koronaviru způsobující nákazu covid-19 mutuje pomaleji než chřipka a v porovnání s jinými koronaviry se chová normálně. To ale rozporuje molekulární bioložka Soňa Peková z laboratoře Tilia. „Naše pozorování potvrzují, že se virus velmi rychle množí. A to až 270krát rychleji než běžný koronavirus,“ říká. Virus je podle ní umělého původu.

Koronavirus (ilustrační) foto: Shutterstock

„Virus se mění pod rukama. Cosi ho žene do obrovských výkonů. Takto se přírodní izoláty nechovají,“ uvádí. Při závodu o vývoj vakcíny ale vědci spoléhají právě na to, že koronavirus v porovnání s jinými RNA viry mutuje relativně pomalu.

Kupříkladu britští a francouzští vědci pod záštitou University College London nedávno analyzovali vzorky od více než 7,5 tisíce lidí z celého světa a zjistili, že virus zmutoval už 198krát. To by dle nich mohlo znamenat, že se SARS-CoV-2 neustále adaptuje na své lidské hostitele.

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se takto nechovají, vysvětluje mikrobioložka Peková

„Mutace nejsou samy o sobě špatnou zprávou: všechny viry přirozeně mutují. Nic nenapovídá tomu, že nový typ koronaviru mutuje rychleji či pomaleji, než se předpokládalo, anebo že se stává smrtelnějším či nakažlivějším,“ řekl k tomu Francois Balloux, jeden z autorů studie publikované v časopise Infection, Genetics and Evolution. Avšak jiná studie, kterou zpracovala Národní laboratoř Los Alamos v USA, předpokládá, že jeden identifikovaný virový kmen je nakažlivější než ten původní „wuchanský“.

Plíce, srdce, nohy

Prestižní časopis Science přinesl před časem analýzu chování viru v těle napadeného. SARS-CoV-2 primárně působí na plíce, které může trvale poškodit. Postupně se však ukázalo, že virus může napadat i další orgány: mozek, srdce a cévy, játra, ledviny či střeva. Zejména v USA se pak objevily případy pacientů s covid-19, u kterých došlo k ischemii (nedokrevnosti) prstů u nohou: trpěli bolestivými otoky, jež mohou vést až k odumírání tkáně. Vědci všude po světě také popisují krevní sraženiny, které mohou kolovat celým tělem.

Různé typy mutací viru však mohou notně zkomplikovat vývoj vakcíny, jejíž účinnost by virus mohl brzy relativně snadno přelstít.

Orgány, které v lidském tělo napadá virus.

Genetička Soňa Peková z laboratoře Tilia se i proto domnívá, že vývoj konvenčních vakcín se nesetká s úspěchem. „Konvenční vakcína, kdy se vybere vhodná bílkovina viru a proti ní se namíří protilátka, jsou u tohoto typu koronaviru, který se neustále mění pod rukama, vyhozené peníze farmaceutického průmyslu,“ uvedla pro Lidovky.cz. Ona sama za vhodnější považuje tzv. DNA vakcínu. „Cestu vidím v geneticky inženýrované vakcíně, která by viru rozbila biologické hodiny, jež tak rychle tikají. Myslím si, že je to nová válka a konvenční zbraně z principu fungovat nebudou,“ řekla.

Virus se v těle nereaktivuje, potvrdili vědci. Vyléčení podle nich nejsou hrozbou, Korea proto mění strategii

Časopis Science před několika dny zveřejnil studii, jež právě DNA vakcínu vůči covid-19 testovala na primátech. A závěr byl takový, že imunitní ochranu u nich vyvolala.

S tezí, že konvenční vakcíny nebudou fungovat, však nesouhlasí Libor Grubhoffer, ředitel biologického centra Akademie věd. „Rozhodně bych je nevyřadil ze hry. Řada nyní vyvíjených vakcín, kterých je asi 111, touto klasickou cestou jde. Pokud jde o DNA vakcíny, spíš bych hovořil o RNA vakcíně, protože se jedná o RNA virus. Takový koncept také běží a já jsem velkým příznivcem těchto moderních vakcín,“ řekl serveru Lidovky.cz někdejší rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Závod o vakcínu

Nejen bioložka Peková upozorňuje, že vyvinout vakcínu trvá léta a nedá se vyrobit ‚na koleně‘. Že by vývoj mohl trvat třeba i dva roky – a ne několik měsíců, jak se z mnoha zemí ozývá –, uvedl i místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Vyvinout vakcínu za některými firmami avizovaných 12 až 18 měsíců je poměrně bezprecedentní. Třeba vakcína proti virům MERS a SARS, jež útočily v letech 2003 a 2013, není dostupná dodnes. Závodu o vakcínu proti covid-19 dlouho vévodila Univerzita v Oxfordu; spekulovalo se, že by mohla být už v září, a odkazovali na ni i čeští vědci. Oxfordský výzkum ale selhal ve fázi testování na zvířatech – opice, jež vakcínu dostaly, se koronavirem nakonec nakazily. Asi nejdále se zatím dostala americká firma Moderna, předběžné výsledky testování na lidech ukazují, že jí vyvinutá vakcína kýženou imunitní odpověď vyvolala.

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Mohlo by vás zajímat