Pátek 22. října 2021, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Nový zdroj veřejných příjmů? Zdaňme velké průmyslové nemovitosti, navrhuje Bartoš

Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš foto:  Michal Růžička, MAFRA

Rozhovor
Současný model financování českého státu nevydrží podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše dlouhodobě. Je proto potřeba hledat nejen úspory, ale také nové zdroje příjmů. Jedním z nich by podle něj mělo být například zdanění komerčních nemovitostí, za které prý firmy odvádějí nepoměrně malé daně.
  5:00

„Třeba u Amazonu jsme si dělali studii a zjistili, že daňové zatížení těch komerčních objektů na hektar je asi na úrovni odvodů jednoho zaměstnance ročně,“ říká Bartoš pro Lidovky.cz v rámci série předvolebních rozhovorů s lídry politických stran.

Volební rozhovory pro Lidovky.cz:

18. 9.Robert Šlachta
20. 9. Jan Hamáček
21. 9. Vojtěch Filip
22. 9. Tomio Okamura (odmítl)
23. 9. Ivan Bartoš
24. 9. Petr Fiala
25. 9. Andrej Babiš


Lidovky.cz: V programu píšete, že v daňovém mixu mají majetkové daně malé zastoupení. Kde je spravedlivá míra?

To vám z hlavy neřeknu. Ale například daně z nemovitostí si určují podle koeficientu samy obce či městské části. Takže představa, že chceme něco zdaňovat, je mylná. Tomio Okamura (předseda SPD – pozn. red.) si dokonce do svých volebních novin narval, že chceme jedním procentem zdanit vlastnictví nemovitosti. Za 2+kk byste pak platili ročně 30 tisíc korun, to je absolutní nesmysl a lež.

Lidovky.cz: Co průmyslové nemovitosti?
Ano, ty v našem programu výslovně zmiňujeme. Typicky jde o průmyslové nemovitosti velkého rozsahu. Sešel jsem se s lidmi, kteří v této sféře podnikají. Říkali mi, že nejdůležitější je, aby peníze zamířily tam, kam mají. To znamená, aby se k tomu průmyslovému komplexu postavily cesty, aby měli zaměstnanci k dispozici školku. Proto není u komerčních nemovitostí problém s navýšením daně. Každá firma, když vyroste z garáže, bude potřebovat kanceláře, výrobní halu či sklad. Na takové objekty je dnes daň nízká a navíc je určená katastrem, což také není šťastné. Když si vezmete třeba Kolín, tak ten má velkou průmyslovou zónu, která však leží technicky v katastru malé obce. Ta tak dostává miliony korun, zatímco Kolín, který k tomu obsluhuje infrastrukturu, z toho nemá skoro nic.

Lidovky.cz: Není to ale na otevření debaty o rozpočtovém určení daní? To je téma politicky výbušné...
Ale všichni to chtějí, nechápu, proč to vláda neotevřela. Když tam přece vydělají peníze, k čemuž používají vybudovanou infrastrukturu, tak část těch peněz přece musí jít tomu, kdo se o ty silnice či veřejnou dopravu stará. V tom bych byl spravedlivější.

Lidovky.cz: Ohledně zdanění komerčních nemovitostí: neuslyšíme pak firmy, že kvůli tomu budou zdražovat?
Služby se zdražují už nyní a z úplně jiných důvodů. Podle mého špatným řízením pandemie došlo k lockdownům a k zaškrcení ekonomiky. Služby samozřejmě zdražují, ale máme svobodný trh. Takže pokud si firmy chtějí každý náklad promítat do koncové ceny, tak tu budou i takové firmy, které to neudělají. Dle mého je to občas od některých firem alibismus – pokud si můžu dovolit zvednout ceny a konkurence mě kvůli tomu nepřeválcuje, tak je zvednu z jakéhokoliv důvodu. A většinou nejlepší důvod je stěžovat si, že vám stát něco zdražil. Třeba u Amazonu jsme si dělali studii a zjistili, že daňové zatížení těch komerčních objektů na hektar je asi na úrovni odvodů jednoho zaměstnance ročně.

Lidovky.cz: V programu máte také větu: „Podpoříme jen takové změny přímých daní, které většině občanů žijících ve vlastním v porovnání s dneškem nepřihorší.“ Co si pod tím máme představit?
To znamená, že nebudeme v tomto segmentu zvyšovat daně. Říkáme, že hoaxy o tom, že vám Piráti zdaní byt, jsou nesmysl.

Lidovky.cz: Tomu rozumím. Ale píšete o většině. Já se tedy ptám na tu menšinu. To jsou lidé, kteří vlastní více nemovitostí?
V oné menšině jsou většinou zahraniční investoři, kteří v Česku drží prázdné například čtyři a více bytů. Ve veřejném prostoru se stále tato problematika točí, ČSSD je chce danit, hnutí ANO chtělo u prodeje bytů zvedat lhůtu pro osvobození od daně z příjmu na 15 let. My říkáme, že žádné daně na investiční byty navrhovat nebudeme. Podle nás je totiž problém jinde – a to, že zde není zajímavější investice než koupit byt a ten prostě držet, a tak jej zhodnocovat. Naším cílem by ale mělo být spíše vytvořit takové investiční a podnikatelské prostředí, které by lidem dalo příležitost investovat a zhodnocovat své finance i jinými cestami než skupováním nemovitostí. Musíme se tedy zaměřit na stabilizaci a přívětivost podnikatelského prostředí v České republice.

Lidovky.cz: Případné zvyšování přímých daní by tedy mířilo na ty, co těch bytů mají víc?
Ne, ne. Netlačte mě do něčeho, co se nestane. Zdanění více nemovitostí jsme nikde nenavrhovali, to si pletete s ČSSD. Budou zde patrně daně týkající se ekologické zátěže a dalších.

Lidovky.cz: Pro řadu lidí jsou strašákem ekologické daně. Jak se k nim stavíte?
V tom je Česká republika dost specifická. Platí tu, že co je dobré, nedaním, a co není dobré, to pomocí daní reguluji. Proto se daní třeba těžba. Když se například poblíž obce otevře důl na štěrk, nemá z toho ona obec – kromě zvýšené prašnosti – téměř nic, daň za tu těžbu je sama o sobě nízká. Tím neříkám, že chceme těžbu zatrhnout, ostatně nyní raketově rostou ceny stavebních materiálů, takže není špatně, že se někde těží. Ale musí to být spravedlivě kompenzované penězi. Kdybychom my dva mezi sebou obchodovali s pneumatikami, tak to nikoho jiného nepoškozuje. Ale pokud je zároveň vyrábím a tím poškozuji kvalitu života lidí žijících kolem továrny, tak je logické, že to mám společnosti kompenzovat. Proto je ekologická výroba méně zatížená zdaněním. V Česku je to těžké, protože jsme, co se týče příjmu jednotlivců a domácností, chudí.

Lidovky.cz: Hovoříte i o ekologicky škodlivých komoditách, hodně se mluvilo třeba o dani z plastu. Co byste si představovali vy?
V tom jsme jako Piráti hodně aktivní, hlavně pokud jde o legislativu spojenou s recyklací odpadů. Dostali jsme se k tomu, že nejlepší odpad je ten, který nevzniká. Proto je snaha přecházet na ekologický design, aby například výrobek o velikosti pár centimetrů neměl dvaceticentimetrový plastový obal.

Lidovky.cz: To by tedy znamenalo daňový postih pro toho, kdo „eko-design“ nedodrží?
Buď tak, anebo můžete být pozitivní. Chceme třeba podporovat ekologické zemědělství. To by v plánu obnovy mělo vypadat i tak, že z těch zemědělských koncernů a molochů budeme přecházet k ekologicky šetrnému zemědělství. To však neznamená, že to nemůže dělat i velká firma. Méně pesticidů, méně fosfátů, rozparcelované pozemky, střídání plodin. To všechno jsou věci, které můžete implementovat, aniž byste museli být za bubáka. Je to přece celé dotační odvětví a ty peníze z dotací si prostě podmíníte těmito pravidly. A pak už záleží na každém zemědělci, jestli na to přistoupí.

Lidovky.cz: A co další společensky nepříjemné externality, které vyplývají z nezdravého životního stylu? Třeba alkohol.
Pojďme si přiznat, že Česko má významný problém s alkoholem, jsme běžně na prvních příčkách světových žebříčků spotřeby. I proto máme vyšší DPH u alkoholu, má to však hlavně regulatorní charakter. Ale jdou peníze, co z toho stát získá, opravdu na prevenci alkoholismu? Nejdou. Tady jsou lidé nešťastní, a proto pijí, takže je vlastně alkoholismus až sekundárním projevem toho, jak tu lidé žijí. Nicméně na prevenci a léčbu ty peníze nejdou.

Lidovky.cz: Neinspirovali byste se třeba v Anglii, kde zavedli daň na cukr?
Cukr je označovaný za jednu z nejrozšířenějších drog. Taky rád piji colu, patří společně s pizzou k základní výbavě velké části lidí pracujících celý den u počítače. Ale vážně: ani daň na cukr nezmění deficit rozpočtu 390 miliard korun, který představila ministryně financí Alena Schillerová. Ale alespoň to reguluje trh.

Lidovky.cz: Vy byste dokázal Čechům vysvětlit, že sladké nápoje je vhodné zdanit?
Vždyť sám jsem toho byl svědkem, když jsem studoval na střední škole v Americe. Během jediného roku nám ze školy zmizely automaty s nezdravým jídlem. Už jste si nemohli koupit deset tyčinek Snickers a vanilkovou colu. Zdravý životní styl ale leží jinde, zdaněním sladkých nápojů jej nevyřešíte. Je to také o revizi Národní sportovní agentury, která sice pomohla malým klubům, ale úplně rozpojila vazbu mezi školami a sportem. Zdravý životní styl se vytváří na školách.

Lidovky.cz: Když jsme u školství, v programu koalice Pirátů a STAN navrhuje místo státních maturit „středoškolské minimum“. Co si pod tím představit?
Kdo má děti, ví, nakolik složitý je výběr jejich kariérní cesty. Ten většinou začíná s nástupem na střední školu: buď jdete na gymnázium, nebo zvolíte specializovanou školu. Já bych preferoval, aby existoval nový typ střední školy, který funguje třeba v Americe. První ročník je obecnějšího typu a během něj se vyprofilujete a poskládáte si předměty do dalších let studia podle toho, co pak chcete dělat. Umožní vám to ještě během studia bezbolestně změnit zaměření. To je důležité, protože v patnácti se přece těžko rozhodujete, co chcete zbytek života dělat. Ať si ale každý říká, co chce, ve školství jsou nejpodstatnější platy učitelů. Ty musíte navázat na nějaké valorizační schéma, aby učitelé „neutřeli“ pokaždé, když chce stát šetřit.

Lidovky.cz: Ve volebním programu také píšete, že současný daňový model výhledově stačit na financování chodu státu nebude. Jak to chcete řešit? Kromě mantry o lepším výběru daní.
To se odvine od vývoje české ekonomiky v následujících letech. Zásadní je, aby nepřišla čtvrtá vlna covidu a s ní související lockdown. Ekonomika se nakopnout dá, což je i naše premisa, chceme do ekonomiky investovat. Očekáváme, že každých dodatečně investovaných 100 miliard korun přinese dodatečné jedno procento k očekávanému růstu HDP. Pořád věřím, že s naším plánem nazvaným Bilion pro českou ekonomiku a také protizadlužovacím plánem se to dá ustát bez zvyšování daní. A to v libovolné sféře. Naopak bychom nikdy nepřistoupili na větší zdanění práce, které je u nás už dnes vysoké. Práce je dobrá, proto bychom ji neměli danit. Místo toho bychom se měli zaměřit na externality typu znečištění, těžba a podobně.

Lidovky.cz: Ekonomiku chcete nakopávat jak?
Ještě než sáhnete k úsporám, musíte řešit efektivitu. Takže třeba důslednou digitalizací ušetříme tři procenta HDP. To jsou kroky, do kterých když zainvestujete, vrátí se vám. V našem programu jsme se dotkli několika oblastí, jež v tuto chvíli nejsou nijak regulované či zatížené daní. Jednou z nich je digitální daň pro nadnárodní firmy. Myslím, že finální dohoda o výši sazby, která by měla platit pro celou Evropu, bude někde mezi třemi až pěti procenty. Například Francouzi ji už schválili, ale pak „zaparkovali“. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena už nepoužívá otázku zavedení digitální daně jako Donald Trump, který to v kampani používal jako výhrůžku k uvalení cel na zboží proudící z Evropy. Myslím, že je na tom konsenzus; digitální odvětví poroste dál, firmy tu však peníze nenechávají.

Lidovky.cz: Není to však problém i dalších sektorů?
To určitě je. Problémem české ekonomiky je, že zde firmy nereinvestují. Pokud není firma dlouhodobě vázaná v Česku, nemají investoři žádné nutkání tu peníze otočit. Na dividendách se pak finance odvádějí do zahraničí.

Lidovky.cz: Co byste tedy firmám nabídl, aby měly motivaci zde vydělané peníze také utrácet?
První věcí, kterou potřebují, je stabilní právní a daňový systém. Schvalovat převratné daňové balíčky na konci roku, jako to předvedla současná vláda, je špatně. Manažeři firem si dokáží udělat predikci na více let dopředu, ale potřebují vědět, jaká pravidla si mají do tabulek doplnit. Nejde opomenout ani vzdělávání, které se musí restrukturalizovat, pokud nechceme zůstat montovnou. Pokud totiž nabízíme v kontextu západní Evropy levnou pracovní sílu, logicky se tu tak bude koncentrovat jen výroba či kompletace. Ale inovace a vývoj budou jinde. Proto tak moc stojíme o to, aby u nás automobilka Volkswagen postavila onu známou Gigafactory na výrobu baterií do elektroautomobilů, abychom získali kompetenci pro elektromobilitu.

Během pandemie koronaviru se projevila ještě jedna věc: je potřeba mít rychlejší daňové odpisy na skutečné inovace. Firmě se pak tady vyplatí modernizovat a přesouvat k nám svůj vývoj. Dám jednoduchý příklad. Máte firmu, kde se hodně sváří, máte třeba stovku svářečů, kterých už nyní je na trhu práce málo. Abyste to ale zmodernizovali, potřebujete stroje třeba za milion eur. Aby to firma udělala, potřebuje k tomu mít takové pobídky, jako jsou například daňové odpisy. To všechno navíc nejde dělat jen z národních peněz, využívat budeme muset i evropské finance a také prostředky ze soukromého sektoru.

Lidovky.cz: Nevyčtou vám pak lidé, že odpouštíte část daní firmě, která si tu zmodernizuje provoz a jako následek tohoto kroku propustí část zaměstnanců?
Spravedlivá transformace regionů, na kterou EU posílá velké peníze, má v sobě v tomto směru zásadní pilíř: sociální citlivost. Fakticky tu je obrovské množství neobsazených pracovních míst. Český trh práce má se svou současnou mírou nezaměstnanosti o něco méně než 300 tisíc neobsazených míst. Chci tím říct, že modernizace neznamená ztrátu zaměstnání. Většinou to znamená zlepšení práce za více peněz a posun v kariérním růstu. Když máte efektivní výrobu a dobrou produktivitu, která mimochodem u nás stále pokulhává za tou v Německu, tak jako každá firma v kapitalismu řešíte, že chcete růst. A začnete expandovat – z města do kraje, z kraje do republiky a pak přes hranice. Zaměstnanci, které máte, jdou nahoru s vámi. Data ze zahraničí ukazují, že robotizace nemá vliv na nezaměstnanost. Snažím se to jednoduše vysvětlovat tak, že díky tomu lidé dostanou lehčí práci za více peněz.

Lidovky.cz: Podle vás to takto v Česku skutečně funguje?
Takový posun jsme mohli vidět nedávno v sektoru pohostinství a služeb. Tam byli zvyklí pracovat v segmentu, který měl sezonní výkyvy. Jenže hospody a restaurace se kvůli pandemii zavřely úplně, takže lidé z té sféry odešli. Místo toho šli na nějakou stabilnější poloautomatizovanou práci, jako příklad dám třeba Amazon. Ta práce tam je výrazně jednodušší, člověk nemusí komunikovat s naštvaným zákazníkem. V průběhu roku má stabilní příjem, oproti lepším a horším měsícům, které měl v práci před tím. Soukromý život se mu vyrovnává s pracovním.

Lidovky.cz: Je u nás podobných pracovních pozic ještě dostatek? Vždyť zrovna na práci ve skladech Amazonu žádnou velkou specializaci nepotřebujete, může tam téměř každý.
Ale lidé na ty pozice jdou. A co víc – neodcházejí z nich. Tudíž je to pro ně očividně komfortní práce. Naopak segment pohostinství se nyní potýká s nedostatkem lidí. Chci tím ilustrovat, jak funguje ekonomický přechod. V severských zemích ani v západní Evropě neprezentují transformaci jako hrozbu, to se děje jen u nás, dělá to vláda a je to špatně. Všude jinde je to příležitost a výzva. To je krátkodobý efekt, v tom dlouhodobém na to musíte připravit školství tak, aby produkovalo lidi, o které budou mít takové firmy zájem. Pokud chceme, aby se u nás odehrál celý řetězec od výroby až po recyklaci, musíte pro něj nabídnout lidi.

Lidovky.cz: Jak by podle vás měla vypadat ta kritéria sociální citlivosti, která jste zmiňoval?
Podle mého si už i české vyspělé firmy váží svých kmenových zaměstnanců. Teď tu máme problém, že u nás pracuje obrovské množství agenturních zaměstnanců, což není legislativně dobře ošetřené. Navíc tu ti lidé zůstávají a my se musíme bavit o jejich integraci. Je to problém třeba v České Lípě nebo ve Vysokém Mýtě, kde má například Foxconn, který je jinak poměrně velkým plátcem daní, 1200 pracovníků z Mongolska.

Lidovky.cz: To je tedy z hlediska té firmy sociálně necitlivé?
Firmy by měly mít nějakou svou bázi kmenových zaměstnanců, o těch se teď bavíme. Sociální citlivost je o možnosti nabídnout rekvalifikaci, aby si lidé našli novou práci.

Lidovky.cz: A o tu se má postarat stát?
Ne, o to se má starat firma, ale za podpory státu. Ve Fondu spravedlivé transformace je na to vlastní pilíř. Spousta států tím už prošla. Vadí mi proto, že projekty, které mají transformovat energetické odvětví, neposílají finance do malého a středního podnikání nových a dosud neobjevených pracovních příležitostí. Přitom je to podmínka vyplácení peněz z Fondu obnovy, aby tu ty provozy a související pracovní pozice byly i po roce 2050. Taková pracovní místa se musejí vytvářet a lidé se pro ně třeba později doškolí. To je sociální citlivost. Ale chvíli to trvá.

Lidem se tu dlouho neříká pravda, tvrdí se, že to se nezavře, to se také nezavře – a pak najednou zavíráme doly. V tu chvíli řešíte ve velmi krátké době, že část lidí vám pracuje dál na uzavírce dolu, ale tisícovka dalších se ocitá zcela bezprizorních, protože pro ně práce v regionu v danou chvíli není. Vidím, že to vlády vždy drží do posledního momentu, ale přitom se to jen tak pro nic za nic nejmenuje tranzice, tedy přechod. Je to postupný proces. Když zavádíte něco nového, není to tak, že něco vypnete a něco zapnete.

Lidovky.cz: Takže možnost si něco odepsat z daní byste firmám podmínil tím, že se budou podílet třeba na rekvalifikaci lidí, které by propouštěly?
To firmy už dělají. Pokud třeba chtějí čerpat evropské peníze, je to jako jedna z podmínek. Musí se však jednat o inovace. Nechci firmám diktovat, jak to mají dělat, to je etický kód každé společnosti.

Lidovky.cz: Ale vy jim přece nabízíte nějakou výhodu, tak po nich musíte chtít, aby něco splnily.
Co je míněno inovací, to je přece dané. Z hlavy teď program pro podmíněné investice nevysypu. Pokud ale chceme v Česku podporovat investice, musíme myslet také na to, že firmy vytvářejí prototypy nebo vedou výzkum. Ty se ale ne vždy povedou, takže lepší započítatelnost zmařeného výzkumu do investic by dávala smysl. Ono to dnes jde, ale je to velmi nejisté. Mělo by to jít jednoduše odepsat z daní. K tomu všemu bude potřeba transparentnost, chtěli bychom proto, aby stejně jako registr smluv existoval i přehledný rejstřík dotací.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan v...
Šéf Pirátů Ivan Bartoš společně s lídrem STAN Vítem Rakušanem představili...

Lidovky.cz: Ve volebním programu zdůrazňujete také nutnost lepší flexibility pracovních úvazků. Můžete to rozvést?
To je zásadní věc. Pokud přibude 100 tisíc lidí na trhu práce, znamená to příjem zhruba 15 miliard korun do státního rozpočtu jen z odvodů a daní z příjmu. Takže chcete, aby na trhu práce bylo co nejvíce lidí. Někteří na něm však z různých ekonomických důvodů nejsou, proto musíme například řešit exekuce. Část lidí v exekucích pracuje buď v šedé ekonomice a nic neodvádí, nebo nemají motivaci najít si lepší místo, protože jim kvůli splácení dluhu seberou vše nad hranici stanoveného minima. Práce se vám musí vyplatit.

Lidovky.cz: Jak je to spojené s částečnými úvazky?
Týká se to dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a různých forem pracovních úvazků. Hodně se to týká lidí, kteří nějakou dobu pečují o své blízké, což nemusí být nutně rodič na rodičovské dovolené, můžete se starat také o seniora. Tito lidé by měli mít možnost vstoupit do těchto pracovních modelů elegantněji, dnes se vám to nevyplatí. I to umožňuje rodičům rychlejší návrat do pracovního procesu.

Lidovky.cz: Nebylo by pak také snazší tyto lidi z práce vyhodit?
Na hlavní pracovní poměr nemusíte mít nutně osm hodin denně, už nejsme v časech Marie Terezie. A pak jsou to také senioři, spousta lidí chce i po dosažení 65 let věku dál pracovat. Dokonce jsme objevili kombinace, kde si paradoxně snížíte důchod, přestože v důchodovém věku ještě pracujete. To je přece úplně špatně. Nemluvíme ale o snížení práv zaměstnance.

Lidovky.cz: Dobře, ale z druhé strany si zaměstnavatel přece může třeba říct, že s těmi možnostmi úvazků už nevezme lidi na „full-time“.
Tím směrem to může jít. Jsou ale povolání, kde není realistické, aby někdo po čtyřech hodinách šel domů a místo něj nastoupil někdo jiný. To se třeba u programátora či šéfa logistiky asi nastavit nedá. Ale pak jsou práce typu administrativní nebo právní analýzy, kde je to naopak super přístup. Pomůže to společnosti.

Lidovky.cz: Takže si lidé zvyknou třeba na to, že místo jednoho hlavního mají dva poloviční úvazky...
Ano. Hlavním naším cílem je svoboda volby, aby člověk se svým životem mohl nakládat podle svého a správně si nastavit balanc mezi rodinným a pracovním životem. Vždyť smyslem života není práce, ta má hlavně dávat smysl. Čas však chcete mít na koníčky a rodinu. Tomu by měl stát pomáhat.

Lidovky.cz: Kampaň koalice Pirátů a STAN bývala hodnocena jako šedivá, plytká. Byl v tom nějaký záměr?
Na to snad ani nechci odpovídat. Čtyři roky nosím kvádro, teď jsem ho sundal. Spoustu z těch výhrad jsem nepochopil, ptám se i novinářů, co podle nich bylo špatně.

Lidovky.cz: Nejčastěji zaznívá, že kampaň byla „suchá“. Vy si přece můžete uvěřitelně dovolit více než třeba Petr Fiala, lídr ODS a koalice Spolu.
Já myslím, že kampaň jede bezvadně. Ostatně začínala, když ještě fungovala sněmovna. Samozřejmě jsme nějaké změny v kampani udělali, ale nemyslím si, že pokles preferencí, který teď vychází v průzkumech, byl zapříčiněný špatnými fotkami. Spíš to bude tím, že se do nás opřela celá dezinformační scéna, včetně premiéra. Také jsme ho dali k soudu za jeho výrok o tom, že chci stěhovat lidem do bytů migranty. Není to pravda, nikdy jsem to neřekl.

Lidovky.cz: A jak si onen pokles preferencí vysvětlujete? Vždyť jste mívali i 35 procent...
To vyšlo agentuře Kantar a myslím, že to byl nějaký ústřel. Ale řekli jsme si, že cílíme na 25 procent a vzhledem k odhadovanému volebnímu potenciálu naší koalice, který nám vychází okolo 30 procent, si myslím, že cíl splníme. Čím blíž jste k volbám, tím méně si můžete dovolit nějakou kampaňovou akrobacii. Andrej Babiš vydal knihu, ale kromě toho mi nepřišlo, že by se někdo jiný prezentoval výrazně lépe. Pořád si myslím, že máme dobrou kampaň. Také jsme představili program, za který nás různí analytici chválí. A najednou mi všichni vykládali, že program přece důležitý není. Často to tvrdili ti samí novináři, kteří vás obrazně řečeno mlátili po hlavě, že politiku nejde dělat populisticky.

Lidovky.cz: Váš program má 907 stran, to je asi chvályhodné. Myslíte si, že si ho skutečně někdo celý přečte?
Já ten paradox vnímám tak, co z toho mám já. Celé čtyři roky jednám se zahraničními politiky a zrovna do Bruselu, kam jsme kvůli covidu nemohli, mě pozval předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Měl jsem domluvené velmi konkrétní schůzky, stejně jako za poslední čtyři roky. Tak jsem tam odjel a všude čtu, že si v saku hraji na premiéra. Copak do sněmovny chodím čtyři roky v teplákách? Potom mě vyfotí venku ve svetru a dočtu se, že už jsme to pochopili a já jsem oblékl svetr. Ne, prostě bylo jen odpoledne po práci. Nechápal jsem, co se děje.

Lidovky.cz: A vy jste od svých lidí připomínky ke kampani neslyšeli?
Ale to nejsou žádní lidé z nějaké agentury. Dvakrát týdně sedíme v týmu dvaceti lidí a dynamicky řešíme, co zafungovalo a co budeme dělat dál. Vážně si nemyslím, že propad v průzkumech přišel kvůli tomu, že Piráti mají na Facebooku fotku (poslankyně) Olgy Richterové s konvičkou v ruce a s nějakým nepochopeným heslem. Hloupých příspěvků mám na svém Facebooku já osobně do měsíce pět. Přitom se začalo tvrdit, že nám nejede kampaň. Nevím, proč to začala všechna média najednou kritizovat. Když to čtete v desátém médiu, může to zviklat i ortodoxního Piráta.

Lidovky.cz: Jaké změny jste tedy udělali?
Opřeli jsme se do autentických prvků Pirátů i Starostů. Spustili jsme kontaktní kampaň. Naše autentická stránka je autobus Švindl, který už jezdí. Máme divadelní hru, která je super. Naši lidi vytvořili až umělecká díla, rozjely se kapely. To všechno bylo připravené, ale dělejte v postcovidové době přes léto kampaň... Lidi si chtěli odpočinout. Ale to nebulím, to je v pořádku. My děláme kampaň nejlépe, jak umíme. Lépe to ani nejde.

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat