Napřed ta dobrá zpráva: že za ošklivého počasí spolehlivě začala v Praze Matějská pouť. Kdyby se mi chtělo, rád bych se tam podíval.
Dobrým úkazem je i to, že se nějací lidé složili Miroslavu Mackovi na zaplacení té facky, a prý by to stačilo i na dvě... mně se ale nechce vyslovovat adresátovo jméno. Protože jako by mi ho bylo trochu i líto. Je to mladý muž, zdatný: jenom by se měl jinak naprogramovat. Špatnou zprávou je, že Středočeská galerie v Husově ulici musí uvolnit místo pro informační službu, kde nám budou říkat, že ta galerie je v Kutné Hoře. Tam nikdo z nás, kdo do galerie zašel, jda okolo, nepojedeme. Protestuju proti tomu, aby nám v Národním muzeu říkali, že bylo přeloženo do Litoměřic! Ale toto ještě není ta vlastní špatná zpráva: ta je v tom, jaké hlavy toto dělají. Ze stejné hlavy je i hlásání, že se budou kácet stromy podél silnic. Toto kdo žádá, je škůdce člověka. Padesátiletý strom je přece desetkrát cennější než jeho pětileté auto! A kdo se o strom zabije, ten byl stejně vůl.
Obdivuju Petrušku, že se jí pořád chce do politických témat. Mně jsou většinou odporná a žádným psaním na ně nezapůsobím. Já jenom z akcionářské povinnosti přelétnu v těchto novinách titulky, což většinou stačí: Klaus dštil síru na EU, ČSSD chystá krajské listy; tu podrobností netřeba. Co opravdu mám vědět, to mi vybírá paní Vaculíková: Vzala jsem si lorda.
Mne teď, už zas, nejvíce zajímá něco, o čem se nepíše: jaktože existuje Vesmír? O něm se píše, i v těchto novinách, dost často: o složení jeho hmoty, o jejím deficitu, o hledání planet podobných Zemi. Ale odkud se Vesmír vzal, co bylo předtím a jak to vypadalo, to nikoho nezajímá? Zkuste si odvážně představit, že není nic! Pro mne toto Nic je z celého Vesmíru nejnapínavější. A nemůžu uvěřit, že by se o ně velcí Fyzikové nezajímali. Když si je svým holým rozumem, bez přístrojů a rovnic, vší silou představuju, zdá se mi jedině možnou formou toho Nic být... Vesmír. A je mi protivný rozum, když neumí ani nahlédnout za svou mez. Neboť Nic musí přece být nic! Hleďme na ně, no!
A tu mi napadlo, že touto otázkou se lidé jistě museli od pradávna stejně holým rozumem zabývat. Jestliže ono Nic nemělo žádné fyzikální vlastnosti, a přece jistě na počátku Bylo, dali mu z respektu v nouzi jméno Bůh. Nic, jež nemá vlastností, je tedy jen pomyslem, je to Slovo. A tu se mi až vědeckou definicí zdá výrok, že „na počátku bylo Nic, a to Nic bylo u Boha a to Nic byl Bůh“. Co potom bylo dál, tomu můžete říkat Stvoření nebo Big Bang.
Denní zprávy v novinách jsou většinou skličující. Pod jejich účinkem mívám často názor, že lidstvo si nezasluhuje na Zemi žít. O tom praví cosi i tato anekdota: Potkala se Země s cizí planetou. Ta se jí zeptala: „A jak se máš jinak?“ - „Špatně. Dostala jsem lidi.“ - „Já to měla taky. Ale to přejde samo.“
***
Odkud se Vesmír vzal, co bylo předtím a jak to vypadalo, to nikoho nezajímá? Zkuste si odvážně představit, že není nic! Pro mne toto Nic je z celého Vesmíru nejnapínavější.
Pondělí Neff
Úterý Vaculík
Středa Baldýnský
Čtvrtek Rejžek
Pátek Šustrová
Sobota Klíma
