Psycholog z Padovské univerzity Christian Agrillo s kolegy studoval živorodky komáří, drobné ryby původem ze Severní Ameriky, ale zdomácnělé i v Evropě. Výzkumníci si všimli, že obtěžované samičky dokážou před dotěrnými samci zmizet do hejna jiných samic. Pravidelně zamířily do největšího z těch, která se nabízela. Že jde o promyšlené chování, ověřili vědci pokusem: rybky umístili do ústřední nádrže, oddělené ze dvou stran od nádrží s rozdílně velkými hejny. A poté rybky v hlavní nádrži vystavili obtěžování - a ty vskutku neomylně zamířily k většímu hejnu, i když se k němu nemohly přidat. Experimenty prokázaly, že ryby dokážou rozlišit mezi hejny o velikosti jedné či dvou ryb, dvou či tří, tří či čtyř ryb. Rozpoznat však už nedokázaly rozdíl mezi houfem čtyř či pěti rybek.
V případě vyšších počtů uměly zkoumané ryby rozlišit, které hejno je výrazně, třeba dvakrát větší. Ale rozlišit menší rozdíly - třeba mezi hejny o 12 a 16 kusech - jim činilo potíže. Výzkumný tým z toho usoudil, že živorodky nejspíše používají dva rozlišovací systémy, počty a hrubý odhad.
