Od letošního listopadu také platí novela nařízení vlády, která zavádí celorepublikové zástřelné. To se bude vypočítávat podle odlovených kusů nad průměrné odstřely posledních let a vyplácet se bude jednou ročně.
Zájem myslivců o lov divočáků byl podle předsedy Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeňka Hluštíka velký. „Jaký na to bude mít dopad snížení zástřelného, se teprve v budoucnu uvidí,“ řekl dnes ČTK Hluštík. Lov divočáků přitom podle něj není rychlá ani jednoduchá záležitost a peníze za ulevené kusy jsou podle něj zasloužené.
Pokud bude chtít lovec maso z prasete konzumovat, bude muset ulovený kus zpracovat (tzv. vyvrhnout) v registrovaném zařízení pro uchování těl ulovené zvěřiny a odebrat a odeslat vzorky na testy na africký mor prasat (AMP). Do obdržení výsledku vyšetření bude muset být ulovený kus včetně vývrhu umístěn v k tomu registrovaném zařízení.
Ohradníky, které mají zabránit šíření prasečího moru na Zlínsku, již stojí |
„V případě, že vyšetření všech v jednom zařízení současně umístěných kusů na AMP bude vyhovující, bude možno zvěřinu použít k lidské spotřebě, pouze však na území zamořené oblasti (zhruba 520 km2),“ uvedl mluvčí. V takovém případě už ale podle něj lovec nemá nárok na kompenzace od ministerstva zemědělství za nemožnost prase ekonomicky zužitkovat.
Pokud by se přítomnost viru ve vzorcích prokázala, veterináři nařídí odstranění uloveného prasete a všech ostatních kusů divočáků, které s ním přišly do styku.
Sjednocené zástřelné 3000 korun
V případě, že lovec maso nebude chtít využít, bude ho moci stejně jako nyní rovnou odeslat do asanačního podniku a potom chtít po ministerstvu zemědělství náhradu. „Nárok na třítisícové zástřelné bude vznikat při ulovení jakéhokoliv prasete na území zamořené oblasti bez ohledu na to, pro kterou z dvou uvedených variant pro naložení s uloveným tělem se lovec rozhodne,“ poznamenal Vorlíček.
Veškerá mimořádná veterinární opatření přijatá v souvislosti s výskytem afrického moru prasat by mohla na Zlínsku skončit v únoru příštího roku, uvedl na konci listopadu ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. V zamořené oblasti, tedy v okresu Zlín, nadále platí například povinnost udržovat pachové ohradníky nebo zákaz chovu domácích prasat v hospodářstvích, která nejsou zaregistrována podle takzvaného plemenářského zákona.
Porazí tisíce zdravých zvířat. Belgie bojuje s prasečím morem |
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) již dříve uvedl, že se podařilo nákazu afrického moru prasat v České republice zastavit. „Stálo to řádově bez lidských zdrojů 300 milionů korun. Bylo vyšetřeno 27 000 divokých prasat. Česká republika je jedinou zemí, kde se podařilo udržet případy v relativně malé oblasti,“ řekl ministr.
V listopadu veterináři zrušili zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, který kvůli nebezpečí rozšíření nákazy afrického moru prasat vyhlásili loni. Zároveň skončilo vymezení takzvané vysoce rizikové oblasti o rozloze necelých 90 kilometrů čtverečních východně od krajského města, kde zmiňovaný zákaz platil.
Podle důvodové zprávy letošního nařízení by mělo jít v příštím roce 100 milionů korun myslivcům, kteří budou lovit více divokých prasat, než byl průměr za poslední tři roky. Za každý zastřelený kus by měli dostat 2000 korun, uvedlo dříve ministerstvo zemědělství. „Zástřelné podle nařízení vlády se bude počítat pro prasata divoká, jež budou ulovená za období od 1.4. do 31.3. Vyplácet se bude jednou ročně uživateli honitby,“ dodal dnes tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
