Režijní duo Skutr uvedlo v Arše nový projekt s názvem Plačky, který se inspiruje nejenom lidovými písničkami. Inscenace vznikla v rámci Archa. labu, divadelní dílny, která rozvíjí různá témata. Tím letošním je tradice, konvence, pud a vztah mezi těmito pojmy. U Plaček jde konkrétně o slovanský folklor a pátrání do jaké míry po něm lze přejít do současnosti, co z něj zůstává nadčasové.
Skutr (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) rád klade otázky a dbá, aby případné odpovědi byly nejednoznačné. A tak i v Plačkách divák nalezne výpověď, která svědčí o přemýšlivém přístupu a hledání nových inspiračních okruhů. Mladí tvůrci přesvědčivě ukazují, že to jsou hlavně silné emoce, které se nemění a překračují staletí i prostředí, ovlivňují jednání, žijí leckdy i vlastní životem. Zádumčivé písně a tajemné zvuky spoluvytvářejí atmosféru inscenace, která pracuje s jednoduchými prostředky a náznakem. Vzniká dojem odkrývajících se starých nánosů a vrstev, pocit pronikání k časem zasuté podstatě lidského jednání. Skutr nabízí opět, jak je jeho zvykem, kosmopolitní obsazení, v němž výraznou mimikou a vlastně řečí celého těla hned od počátku zaujme Slovinec Matija Solce. Štíhlý chlapec, který se před očima promění ve starce. Pozoruje šestici postav, která vstupuje do různých vztahů, dějů, situací, je jejich tichým společníkem a nenápadným komentátorem. Použití výrazových prostředků pohybového divadla a nasazení zaručují rytmus, tempo a energii. Nebyli by to ale Skutři, kdyby nepřišli s půvabným humorem, hravostí a nadsázkou, jako když jedna z dívek doprovází baladu o milencích, kteří „dělali to, co neměli“, výhružným ukazováním těhotného břicha, zatímco viník vyplašeně uhýbá.
Plačky celkově působí jako příjemná miniatura, na které je vidět, že zúčastněné těšila. Jsou ale znát jejich švy, i když tvůrci tvrdí, že tentokrát byla příprava delší než jindy. A také vzbuzují místy dojem, jako by se Skutr víc zaměřil na proces přípravy než na konečný tvar, mají charakter talentované, ale pořád ještě studentské práce.
HODNOCENÍ LN ***
Skutr: Plačky
Scéna: Matěj Němeček Kostýmy: Daniela Klimešová Hudba: Petr Kaláb Divadlo Archa, premiéra 20. 9.
