21. června 2019 11:35 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Hamáček doporučí ČSSD, aby na středečním hlasování o nedůvěře podpořila vládu

Předseda sociálních demokratů a vicepremiér Jan Hamáček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda sociálních demokratů a vicepremiér Jan Hamáček. | foto: ČTK

Praha Poslanci se sejdou na schůzi k hlasování o nedůvěře vládě ANO a ČSSD ve středu. Jednání začne podle informací na sněmovním webu v 10:30. O svolání schůze v pátek požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) pětice opozičních stran. Pod žádost sebrali zástupci ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a hnutí STAN 66 podpisů. Podle iniciátorů hlasování by se měli poslanci jasně vyslovit k podpoře premiéra Andreje Babiše (ANO), který je podle návrhu auditní zprávy Evropské komise ve střetu zájmů a který čelí obvinění v dotační kauze Čapí hnízdo. Hamáček navíc doporučí předsednictvu strany, aby podpořila vládu a zůstala v kabinetu, koalice s ANO má podle něho smysl.

Podle rozložení sil sněmovních stran by měla menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty hlasování ustát, k vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlas, kluby pětice opozičních stran a SPD čítají celkem 87 poslanců. Podle iniciátorů hlasování je ale důležité, aby se všichni zákonodárci jasně vyslovili k podpoře předsedy vlády, který podle nich zatěžuje Českou republiku. „Pokud se ukáže, že nemáme dostatečnou podporu a vláda bude pokračovat, my budeme pokračovat také, situace je neúnosná a vidíme to nejen my,“ řekl novinářům předseda ODS Petr Fiala.

21.června 2019 v 11:27, příspěvek archivován: 21.června 2019 v 11:29

Udělali jsme, co je nutné: máme podpisy, abychom vyvolali hlasování o nedůvěře vládě, protože nepracuje, jen řeší problémy a kauzy premiéra. Každý poslanec se bude muset příští týden rozhodnout, zda reprezentuje zájmy občanů, nebo holdingu.

„Nemůžeme odmítat svou politickou odpovědnost,“ komentoval pravděpodobný výsledek hlasování předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše stále není jisté, že hnutí ANO dostane podporu sociálních demokratů. Výroky ministrů za sociální demokracii podle něj napovídají, že menší koaliční partner není v podpoře premiéra jednotný. Bartoš proto vyčkává na výsledek odpoledního jednání předsednictva ČSSD.

Vládní strany ANO a ČSSD mají dohromady 93 poslanců, klub KSČM má 15 členů a pět poslanců je nezařazených. Jak se k hlasování postaví, budou v pátek řešit na stranických jednáních nejen sociální demokraté, ale i komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip už avizoval, že komunisté zřejmě kabinet podpoří.

Pětice stran, která hlasování iniciovala, má ve Sněmovně 68 mandátů. Dva poslanci ale tento týden nebyli ve Sněmovně, jeden z klubu Pirátů, jeden z hnutí STAN.

Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 Sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě Mirka Topolánka v době, kdy ČR předsedala Evropské unii. Vláda ANO a ČSSD už loni 23. listopadu jeden pokus o vyslovení nedůvěry přečkala. Strany tehdy reagovaly na informace v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym.

Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto podle dokumentu hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

pro Hamáčka má koalice s ANO smysl

Hamáček před jednáním v pražském Lidovém domě novinářům řekl, že angažmá v koalici s ANO má smysl, když se jeho straně daří naplňovat cíle, s kterými do ní šla. Podle místopředsedy Ondřeje Veselého je třeba, aby se tentokrát ČSSD jasně vyslovila a neopustila sál, jako při minulém hlasování o nedůvěře.

Hamáček uvedl, že zaznamenal z krajů názory, že by se mělo dnes diskutovat o tom, zda ve vládě zůstat. „Já zastávám názor, že pokud se nám bude dařit naplňovat cíle, pro které jsme do vlády šli, tak to vládní angažmá má smysl,“ uvedl. V regionech podle něj převažuje stejný postoj. „Mám signály, že většinový názor je ten, který jsem teď sdělil,“ uvedl.

Bez účasti ve vládě by podle Hamáčka strana neměla možnost prosazovat svůj program. Priority ČSSD se podle něj musí adekvátně promítnout do státního rozpočtu na příští rok.

Historie hlasování o vyslovení nedůvěry vládě v ČR:

Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (ČSSD): 26. září 2003 - Poslanecká sněmovna neschválila návrh opoziční ODS a krátce před hlasováním o reformních zákonech nevyslovila nedůvěru Špidlově vládě. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel.

Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Stanislava Grosse (ČSSD): 1. dubna 2005 - Vláda, kterou zmítala krize kolem nejasného financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky, přežila hlasování o nedůvěře, které iniciovala ODS. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 78 poslanců, a to zástupci ODS, KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU). Pro návrh vyslovit vládě nedůvěru nezvedl ruku nikdo z ČSSD, US-DEU a KSČM.

Vláda ODS, KDU-ČSL a SZ Mirka Topolánka (ODS):

  1. 20. června 2007 - Vláda odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. ČSSD hlasování iniciovala poté, co se jí nepodařilo prosadit konání sněmovní schůze, na níž se mělo jednat o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, obviněného z korupce. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 sociálních demokratů a komunistů. Proti byli koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, tedy 101 poslanců. Na hlasování chyběli dva poslanci.
  2. 5. prosince 2007 - Vláda odolala druhému opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD, která hlasování vyvolala kvůli nespokojenosti s prací vlády, nezískala spolu s KSČM potřebných 101 hlasů - pro sesazení kabinetu hlasovalo 97 ze 198 přítomných. Proti hlasovali všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák a Pohanka. Hlasování se nezúčastnili dva poslanci.
  3. 30. dubna 2008 - Ani třetí pokus ČSSD o vyslovení nedůvěry Topolánkovu kabinetu neuspěl. Pro nedůvěru bylo 98 poslanců - všichni poslanci ČSSD a komunisté a nezařazený poslanec, bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý. Za vládu se postavili všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák s Pohankou. Hlasování se zúčastnilo 199 poslanců.
  4. 22. října 2008 - Vláda ustála i čtvrtý pokus o sesazení, přestože ji tentokrát část vládních poslanců přímo nepodpořila. Pro nedůvěru vládě se vyslovilo podle očekávání pouze 96 sociálních demokratů a komunistů. Rebelové z ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec se hlasování zdrželi, Olga Zubová a Věra Jakubková ze Strany zelených se hlasování nezúčastnily, chyběli i bývalý sociální demokraté Michael Pohanka a Evžen Snítilý. Jejich kolegové Miloš Melčák s Petrem Wolfem hlasovali spolu s 95 koaličními poslanci proti návrhu.
  5. 24. března 2009 - Opozici se podařilo poprvé v historii samostatné ČR sesadit vládu. Sněmovna Topolánkově vládě vyjádřila nedůvěru poté, co se k opozici připojili i potřební čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nimž získala přesně potřebných 101 ze 197 hlasů. Proti kabinetu hlasovali Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková.

Vláda ODS, TOP 09 a VV (později LIDEM) Petra Nečase (ODS):

  1. 21. prosince 2010 - O hlasování požádali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí. Přítomno bylo 193 poslanců, proti vládě hlasovalo 80 poslanců, pro 113.
  2. 26. dubna 2011 - Hlasování iniciovala ČSSD, které vadily aféry spojené s některými členy vlády a vládní krize. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 84, pro vládu 114.
  3. 20. března 2012 - Opozice se vládu pokusila svrhnout kvůli jejím reformám a úsporným opatřením. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 85 poslanců, pro vládu 113.
  4. 18. července 2012 - Opozice vyvolala hlasování kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA ze strany některých členů vlády; kritizovala ale také rozpočtovou politiku kabinetu. Přítomno bylo 178 poslanců, proti vládě hlasovalo 89 poslanců, pro vládu 89, nikdo se nezdržel.
  5. 17. ledna 2013 - Vláda podle očekávání odolala ve Sněmovně i pátému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. ČSSD vyvolala mimořádnou schůzi kvůli amnestii prezidenta Václava Klause, kterou Nečas podepsal a která budila kontroverze. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 92 poslanců, nutných by bylo nejméně 101 hlasů. Vládu podpořilo 97 poslanců.

Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky (ČSSD): 26. května 2015 - Vláda podle očekávání přečkala pokus části opozice o vyslovení nedůvěry. Poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu se kabinet pokusili svrhnout hlavně kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv, upozorňovali na údajný střet zájmů ministra financí a majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše (ANO). Proti kabinetu hlasovalo 47 poslanců, 105 kabinet podpořilo a 32 se zdrželo.

Vláda ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO): 23. listopadu 2018 - Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD ustála ve Sněmovně pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Po sedmihodinové debatě kabinet podle očekávání podpořili komunisté, kteří menšinovou vládu podporovali. Koaliční sociální demokraté před hlasováním opustili sál. Pro vyslovení nedůvěry se vyslovilo všech 92 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Šest opozičních stran chtělo vládu svrhnout kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Andreje Babiše (ANO) na Krym.

ČTK

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.