Opozice se domluvila, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Jednání bude až po demonstraci |
Podle rozložení sil sněmovních stran by měla menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty hlasování ustát, k vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlas, kluby pětice opozičních stran a SPD čítají celkem 87 poslanců. Podle iniciátorů hlasování je ale důležité, aby se všichni zákonodárci jasně vyslovili k podpoře předsedy vlády, který podle nich zatěžuje Českou republiku. „Pokud se ukáže, že nemáme dostatečnou podporu a vláda bude pokračovat, my budeme pokračovat také, situace je neúnosná a vidíme to nejen my,“ řekl novinářům předseda ODS Petr Fiala.
Udělali jsme, co je nutné: máme podpisy, abychom vyvolali hlasování o nedůvěře vládě, protože nepracuje, jen řeší problémy a kauzy premiéra. Každý poslanec se bude muset příští týden rozhodnout, zda reprezentuje zájmy občanů, nebo holdingu.
„Nemůžeme odmítat svou politickou odpovědnost,“ komentoval pravděpodobný výsledek hlasování předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše stále není jisté, že hnutí ANO dostane podporu sociálních demokratů. Výroky ministrů za sociální demokracii podle něj napovídají, že menší koaliční partner není v podpoře premiéra jednotný. Bartoš proto vyčkává na výsledek odpoledního jednání předsednictva ČSSD.
Babiš otočil. S Junckerem o auditech kolem střetu zájmů mluvit nehodlá, je to prý záležitost úředníků |
Vládní strany ANO a ČSSD mají dohromady 93 poslanců, klub KSČM má 15 členů a pět poslanců je nezařazených. Jak se k hlasování postaví, budou v pátek řešit na stranických jednáních nejen sociální demokraté, ale i komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip už avizoval, že komunisté zřejmě kabinet podpoří.
Pětice stran, která hlasování iniciovala, má ve Sněmovně 68 mandátů. Dva poslanci ale tento týden nebyli ve Sněmovně, jeden z klubu Pirátů, jeden z hnutí STAN.
Dvě stovky lidí v Bruselu protestovaly proti Babišovi. Republice prý kazí pověst |
Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 Sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě Mirka Topolánka v době, kdy ČR předsedala Evropské unii. Vláda ANO a ČSSD už loni 23. listopadu jeden pokus o vyslovení nedůvěry přečkala. Strany tehdy reagovaly na informace v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym.
Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto podle dokumentu hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
pro Hamáčka má koalice s ANO smysl
Hamáček před jednáním v pražském Lidovém domě novinářům řekl, že angažmá v koalici s ANO má smysl, když se jeho straně daří naplňovat cíle, s kterými do ní šla. Podle místopředsedy Ondřeje Veselého je třeba, aby se tentokrát ČSSD jasně vyslovila a neopustila sál, jako při minulém hlasování o nedůvěře.
Hamáček uvedl, že zaznamenal z krajů názory, že by se mělo dnes diskutovat o tom, zda ve vládě zůstat. „Já zastávám názor, že pokud se nám bude dařit naplňovat cíle, pro které jsme do vlády šli, tak to vládní angažmá má smysl,“ uvedl. V regionech podle něj převažuje stejný postoj. „Mám signály, že většinový názor je ten, který jsem teď sdělil,“ uvedl.
Bez účasti ve vládě by podle Hamáčka strana neměla možnost prosazovat svůj program. Priority ČSSD se podle něj musí adekvátně promítnout do státního rozpočtu na příští rok.
Historie hlasování o vyslovení nedůvěry vládě v ČR: Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (ČSSD): 26. září 2003 - Poslanecká sněmovna neschválila návrh opoziční ODS a krátce před hlasováním o reformních zákonech nevyslovila nedůvěru Špidlově vládě. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel. Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Stanislava Grosse (ČSSD): 1. dubna 2005 - Vláda, kterou zmítala krize kolem nejasného financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky, přežila hlasování o nedůvěře, které iniciovala ODS. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 78 poslanců, a to zástupci ODS, KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU). Pro návrh vyslovit vládě nedůvěru nezvedl ruku nikdo z ČSSD, US-DEU a KSČM. Vláda ODS, KDU-ČSL a SZ Mirka Topolánka (ODS):
Vláda ODS, TOP 09 a VV (později LIDEM) Petra Nečase (ODS):
Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky (ČSSD): 26. května 2015 - Vláda podle očekávání přečkala pokus části opozice o vyslovení nedůvěry. Poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu se kabinet pokusili svrhnout hlavně kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv, upozorňovali na údajný střet zájmů ministra financí a majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše (ANO). Proti kabinetu hlasovalo 47 poslanců, 105 kabinet podpořilo a 32 se zdrželo. Vláda ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO): 23. listopadu 2018 - Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD ustála ve Sněmovně pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Po sedmihodinové debatě kabinet podle očekávání podpořili komunisté, kteří menšinovou vládu podporovali. Koaliční sociální demokraté před hlasováním opustili sál. Pro vyslovení nedůvěry se vyslovilo všech 92 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Šest opozičních stran chtělo vládu svrhnout kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Andreje Babiše (ANO) na Krym. |
