Úmysl podat ústavní stížnost VV deklarovaly již na konci listopadu. Rozhodly se tak podobně jako další opoziční strany ČSSD a KSČM. Členové VV chtěli stížnost postavit na údajném porušení jednacího řádu. "Toto je jasně doložitelné ze stenografického záznamu," řekl tehdy poslanec Otto Chaloupka.
ČTĚTĚ TAKÉ: |
Podle místopředsedkyně strany Klasnové se ústavní stížnost bude týkat i dalších věcí. "Podrobnosti chceme ale představit v pondělí. Do té doby jsme si na informace uvalili embargo," řekla.
Stížnost není první
Věci Veřejné již jednu ústavní stížnost na majetkové vyrovnání státu s církvemi podaly. Na konci letních prázdnin ji podal poslanec Michael Babák. Stěžoval si na postup předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) během projednávání zákona o restitucích. Vadilo mu, že Němcová přerušovala jeho vystoupení a na závěr mu odebrala slovo. Tím se podle něho dopustila zásahu do svobody projevu a zásahu do svobodné soutěže politických sil. Babákovu stížnost soud odmítl.
