Orlice Petra i Orava, které jsou díky vysílačkám pod „dohledem“, se nadále zdržují v prostoru, kde byly vypuštěny. „Obě již plně zvládají letové schopnosti, bravurně a v až neočekávaně krátké době zvládly pohyb v korunách stromů. A to přesto, že rozpětí jejich křídel přesahuje dva metry,“ popsal ornitolog Petr Orel.
Orlice se také zdokonalují v loveckých dovednostech a ochranáři je již také viděli kroužit ve volném prostoru. Pomalu se také učí reagovat na ostatní dravce. „Zvláště zajímavé je sledovat jejich přímé kontakty s orlím párem, který má stejný prostor vymezený jako hnízdní teritorium,“ podotkl Orel. Samec Kysučan se k novým orlím slečnám chová docela otcovsky, samice Izabela už tak přátelská není a občas jim dává jemně najevo, kdo je v daném území pánem, respektive paní.
V porovnání s již vypuštěnými orlími mláďaty jsou Petra a Orava velmi plaché. „Je to dáno způsobem jejich odchovu a propracovanějším postupem při přípravě na vypouštění, při němž jsme plně uplatnili naše zkušenosti. Obě mláďata vychovávaly adoptivní matky a ani později ve vypouštěcí voliéře takřka nepřišly do kontaktu s člověkem,“ doplnil Orel. Stinnou stránkou ale je, že Petru i Oravu mají nyní ochranáři velký problém zachytit fotoaparátem nebo kamerou.
Od roku 2006, kdy ochranáři projekt na návrat orla skalního do české přírody zahájili, vypustili již patnáct mláďat tohoto ušlechtilého dravce.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
