PRAHA Prezident největší světové automobilky Toyota Motor, třiapadesátiletý Aiko Toyoda, v posledních dnech zažívá pravá muka. Pravnuk zakladatele firmy Kiichiry Toyody čelí zájmu médií i veřejnosti kvůli současným problémům s miliony stahovaných vozů kvůli vadnému plynovému pedálu. Dalšího téměř půlmilionu hybridních automobilů má problémy s brzdami.
Ve svém vystoupení 5. února se Toyoda na spěšně svolané tiskové konferenci v Nagoji v emotivním vystoupení omluvil zákazníkům firmy za závady, které poškodily pověst firmy jako výrobce spolehlivých a bezpečných vozů. „Nabízím omluvu za starosti. Mnoho zákazníků se zajímalo, zda jsou jejich automobily v pořádku,“ řekl Toyoda. Zároveň slíbil, že automobilka založí globální expertní výbor pro zlepšení kvality svých vozů, kterému bude Toyoda sám předsedat.
Pod tlakem mezinárodní politiky Toyoda však kvůli současným problémům, pro které muselo do servisu více než devět milionů atomobilů včetně téměř půl milionu hybridů, čelí i silnému politickému tlaku, a to nejen ze strany japonských, ale i amerických politiků.
Politické napětí zesílilo poté, co ve čtvrtek američtí republikáni ve Sněmovně reprezentantů uvedli, že budou podporovat výdání předvolání, které by přinutilo prezidenta Toyoty na konci tohoho měsíce vystoupit před výbory Kongresu. Američtí zákonodárci chtějí, aby jim Toyoda zodpověděl otázky týkající se současných problémů s bezpečností jeho automobilů.
Toyota ve svém prohlášení uvedla, že je Toyoda ve Spojených státech očekáván na začátku března. Zároveň však odmítla potvrdit zprávy japonských médií, že se zúčastní jednání ve Washingtonu. Slyšení před výbory Kongresu se podle firmy zúčastní šéf severoamerické pobočky Yoshimi Inaba.
Japonské politické špičky a experti se obávají, že pokud se tento problém včas nevyřeší, mohl by narušit vztahy mezi oběma zeměmi. Vztahy mezi Washingtonem a Tokiem jsou přitom již nyní zatíženy sporem o přemístění klíčové americké námořní základny na ostrově Okinawa.
„Mám strach,“ řekl 5. února japonský ministr zahraničí Katsuya Okada. „Není to jen problém jedné společnosti, ale diplomatický problém,“ upozornil s tím, že fiasko přichází v době obzvláště obtížné pro automobilový průmysl.
Ministr hospodářství a obchodu Masayuki Naoshima naléhal na Toyodu, aby alespoň veřejné vystoupil ve Spojených státech, které jsou pro Toyotu největším trhem.
Toyoda se přitom k současným problémům nechtěl dlouho veřejně vyjádřit. Před svou veřejnou omluvou ke stahování milionů vozů poskytl pouze jediný pětasedmdesáti vteřinový komentář pro japonskou televizi na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Je známý svou mediální zdrženlivostí. Za poslední rok poskytl médiím pouze několik vyjádření. Kvůli svému mlčení si vysloužil ostrou kritiku nejen od veřejnosti, ale také ze strany expertů na komunikaci.
Muž, který se bojí publicity „Jeho nedostatečná komunikace s veřejností by mohla být pokládána za arogantní chování, které u některých lidí může vzbudit dojem, že dostal práci jen díky svému jménu,“ myslí si Robert Dujarric, ředitel Institutu soudobých studií na Temple University v Japonsku.
Slovo protekce byste ale ve slovníku rodiny Toyoda hledali marně. Firemní kultura automobilky Toyota předpokládá, že se manažer vypracuje tak říkajíc od píky, aby dokonale poznal firmu. Pomineme-li rodokmen, nespornou výhodou Akia Toyody je, že je jiný než jeho předchůdci.
Akio Toyoda mluví plynně anglicky. Prezentuje se jako milovník rizika, sportovec, který se nedávno zúčastnil v závodním voze Lexus čtyřiadvacetihodinového vytrvalostního závodu na okruhu Nürburgring v Německu. Zatímco studoval práva na prestižní tokijské univerzitě Keio, snil, že se stane členem japonského olympijského týmu v pozemním hokeji. Doktorát z práv získal v roce 1979 a o tři roky později obdržel titul MBA na Babson College v americkém státě Massachusetts.
Po studiích začal svou kariéru daleko od výroby automobilů, stal se konzultantem v investiční bance a žil na Manhattanu v Upper East Side. Poté se přestěhoval do Londýna. Jeho pozdější úvahy o možné kariéře v Toyotě se setkaly s vlažnou reakcí jeho otce Shoichira Toyody, který svému synovi řekl: „Nikdo nechce být tvým šéfem.“
Navzdory slovům svého otce nastoupil Toyoda v roce 1985 do automobilky na pozici junior manažera a byl prvním členem rodiny, který složil manažerské zkoušky Toyoty. V průběhu dalších pětadvaceti let v duchu firemní kultury postupného povyšování v hierarchii firmy vystřídal několik pozic ve výrobě a ve finančním oddělení, než ho společnost pověřila, aby zefektivnil systém prodeje aut v Japonsku. V roce 1996 pak řídil projekt G-Book, jehož cílem bylo vyvinout službu sledující vývoj dopravní situace.
Od roku 2005 vykonával Akio Toyoda post výkonného viceprezidenta firmy a bylo s ním počítáno jako s příštím šéfem automobilky. Jeho chvíle přišla před osmi měsíci, v červnu 2009, když se stal šéfem automobilky. Byl nejmladším prezidentem firmy v její historii a zároveň prvním členem rodiny po 14 letech. Poslední člen rodu v této funkci Tatsuro Toyoda rezignoval v roce 1995 ze zdravotních důvodů. Rodina Toyoda měla ve firmě rozhodující slovo v průběhu celého dvacátého století od roku 1936, kdy ji Kiichira Toyoda založil. V polovině a na konci 20. století firmu dlouho vedli Kiichirův bratranec Eiji Toyoda a Akiův otec Shoichiro Toyoda.
Princ, který má firmu provést obtížným obdobím Pravnuk Kiichira Toyody, kterému dala japonská média přezdívku „princ“, se své funkce ujal v těžkých časech. Podobně jako na ostatní světové automobilky i na Toyotu tvrdě dolehla hospodářská krize. Automobilka zaznamenala první ztrátu od roku 1963, když ve fiskálním roce 2008 prodělala 4,6 miliardy dolarů.
Společnost doufala, že znovusjednocení se zakládající rodinou pomůže automobilce překonat toto obtížné období. „Jeho jmenování do funkce prezidenta představuje pocit krize ve společnosti,“ komentoval loni v červnu jmenování Toyody Tatsuya Mizuno, analytik společnosti Fitch Ratings. „Pan Toyoda se zdá být charismatický, protože je členem zakládající rodiny. Ale my ještě nevíme, jaký bude jeho styl řízení. Potřebují radikální změnu strategie,“ dodal Mizuno.
Pomineme-li současné problémy s poruchovostí vozů, dalo by se říci, že se automobilce pod novým prezidentem daří. Ve třetím finančním čtvrtletí, které končilo v prosinci, hospodařila Toyota s čistým ziskem 153,2 miliardy jenů. Současně se zlepšil i výhled pro celý finanční rok, a to přesto, že firma odhadla, že jen kvůli vadným plynovým pedálům přijde až o téměř dvacet miliard jenů. Spolknou je mimořádné servisní náklady. Svým dílem přispějí i ušlé tržby kvůli poškozené pověsti.
Automobilka snížila odhad celoroční provozní ztráty na 20 miliard jenů z dříve předpokládaných 350 miliard jenů. Celoroční odhad tržeb naopak zvýšila na 18,5 bilionu jenů z 18 bilionů jenů a odhad prodeje na 7,18 milionu ze 7,03 milionu vozů.
***
Pravnuk
Toyoda nemluví Akiovi Toyodovi bývá někdy vyčítána nedostatečná komunikace a arogantní chování. Důvodem, proč prezident největší automobilky na světě Toyota a pravnuk jejího zakladatele odmítá publicitu a nekomunikuje s médii, je však jeho extrémní plachost. Od svého nástupu do funkce před osmi měsíci s médii hovořil pouze několikrát a s výjimkou krátkého komentáře na ulici pro japonskou televizi se dlouho nevyjádřil ani k problémům se stahováním automobilů. Zákazníkům se v emotivním vystoupení omluvil za způsobené problémy až 5. února, po čtyřech měsících od prvních poruch.
