Jedním z důvodů nárůstu je pokles plodnosti párů. Ve vyspělých zemích světa lékaři konstatují neplodnost asi u 15 procent populace. Lidé se snaží o početí v pozdějším věku, zároveň se celkově snižuje kvalita spermatu mužů.
„Norma spermiogramu kdysi byla 200 milionů spermií na mililitr ejakulátu. Postupně se snížila na dnešních 20 milionů a podle statistik po roce 2040 nebude muž, který by normu splňoval,“ popsala před časem Milada Brandejská z Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny Gennet. Na vině je styl života i stav životního prostředí.
Zdravotní pojišťovny stojí jeden cyklus umělého oplodnění zhruba 60 tisíc korun. Ženám mladším 39 let pojišťovny hradí tři základní cykly. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta se bude uvažovat o omezení hrazení umělého oplodnění z pojištění, ovšem ne v nejbližších letech.
Samotná žena u nás o umělé oplodnění žádat nemůže. Potřebuje souhlas muže. V nových zákonech se to mělo změnit, kvůli nesouhlasu lidovců od toho ale ministerstvo upustilo. I tak se toto pravidlo podle lidí z praxe obchází.
***
Asistované početí
klientů VZP
Rok počet výkonů výdaje*
2003 3215 68,180 mil. Kč
2004 4374 76,132 mil. Kč
2005 4692 77,398 mil. Kč
2006 4926 74,915 mil. Kč
2007 5631 82,928 mil. Kč
V Česku se každoročně narodí
ze „zkumavky“ více než tři
procenta všech narozených
dětí. Počet umělých oplodnění
bude podle odborníků nadále
narůstat.
* výdaje zahrnují jen zákroky
v ambulantních zařízeních