* LN Média často informují o požárech, hurikánech a dalších přírodních katastrofách. Skutečně je těchto pohrom více, nebo je to pouze dojem vyvolaný zprávami?
Data hovoří jasně, přírodních pohrom na celém světě přibývá. V 60. letech minulého století bylo každou dekádu zaznamenáno v průměru 650 větších či menších katastrof, v 80. letech dva tisíce a v 90. už 2800 případů. Pokud jde o Evropu, tak v roce 1980 postihlo kontinent 90 katastrof, poslední data z roku 2006 už hovoří o 170 případech. Roste především množství extrémních situací vyvolaných počasím, naopak počty mimořádných událostí způsobených erupcemi sopek, zemětřeseními nebo vlnami tsunami se dlouhodobě prakticky nemění.
* LN Odkud jsou uvedená data?
Z Evropské agentury životního prostředí, Světové zdravotnické organizace, ze statistik Mezinárodní federace Červeného kříže a z podkladů pojišťoven.
* LN Není růst počtu katastrof způsoben spíše tím, že stále více lidí žije ve městech a mají větší a lépe pojištěný majetek?
To je sice pravda a může se to projevit na výších škod, ale počet přírodních pohrom je zaznamenáván případ od případu. Takže jejich počet skutečně roste.
* LN Jaké oblasti postihuje extrémní počasí nejvíce?
Obecně plochá pobřeží kontinentů, kde bouře a vysoké vlny ohrožují lidské životy i obydlí. Další rizikovou oblastí je Afrika, konkrétně Sahel, jižně od Saharské pouště, tam jsou to především záplavy, nebo naopak sucha.
* LN A co hurikány, které skoro pravidelně ničí východní pobřeží USA?
Jejich počet zůstává přibližně stejný jako v minulosti, ale zvyšuje se jejich intenzita.
* LN Čím si odborníci tuto změnu vysvětlují?
Tropická cyklona, jako počáteční stadium hurikánů, vzniká daleko od pobřeží Ameriky, takže má dost času nabrat na intenzitě.
* LN Můžete to vysvětlit trochu podrobněji?
Zárodek cyklony obvykle vzniká západně od pobřeží Afriky a odtud postupuje do karibské oblasti. Zde získává energii z drobných kapek vody, které se odpařují z oceánu a stoupají vzhůru. Vzniká jakýsi komínový efekt, z hladiny se nasává více vody do atmosféry a zároveň více energie pro stále rychlejší roztáčení vzduchových mas do obrovského víru - nakonec třeba až hurikánu. Nedávno vědci zjistili, že kvůli globálním změnám klimatu se povrchová vrstva oceánu ohřívá na potřebnou teplotu nikoliv až v Karibiku jako dříve, ale již u pobřeží Afriky, a proto je celý proces energeticky mnohem intenzivnější.
* LN K extrémům počasí patří také požáry. Skoro pravidelně se objevují na jihu Evropy. Jsou rovněž způsobeny změnami klimatu?
Jistá souvislost existuje. Podle jednoho z realistických scénářů vývoje klimatu bude v téměř celé jižní Evropě v letních měsících panovat stále větší horko a sucho. Předpokládají se až čtyřicetistupňové teploty a úbytek dešťových srážek o třetinu až polovinu proti současnosti. Takové podmínky tam v posledních letech už nastávají. Vyschlá a horkem rozpálená vegetace samozřejmě vzplane mnohem snadněji, takže požár může velmi lehce vzniknout už jen od nedopalku cigarety nebo vyhořelé zápalky.
* LN Na jaké pohromy se máme připravit ve střední Evropě?
Určitě na povodně. Zaráží mě, že ani po velkých povodních v letech 1997 a 2002 se nepřestává stavět v záplavových územích. Chápu, že lidé jsou po generace zakořenění v určitém místě a neradi se stěhují, ale kdo nechce riskovat ztráty nebo přijít třeba už za pár let o dům, měl by se odstěhovat na bezpečnější místo.
* LN Ale většinou panuje představa, že stoletá povodeň přijde zase až za sto let.
Takový dojem je velice mylný. Jako příklad uvedu město Remagen na březích Rýna, kde se řeka v devadesátých letech vylila z koryta třikrát během čtyř let. Radnice pak velmi rychle změnila územní plán a pozemky na břehu už nejsou určeny pro stavbu domů.
* LN Kromě povodní se tedy už nemáme čeho obávat?
Scénáře změn klimatu předpovídají v našich zeměpisných šířkách větší počet letních a tropických dnů s teplotami nad 25, respektive 30 stupňů. Připravme se také na delší období sucha, bohužel spíše v měsících, kdy dozrává obilí a ovoce. Vzroste rovněž riziko vichřic o síle Kyrilla a Emmy. Nechci tvrdit, že tyto jevy přímo souvisí se změnou klimatu. Ale je fakt, že zvláště v zimě zaznamenáváme nad Atlantikem trend zesilujícího severozápadního proudění. To zvyšuje pravděpodobnost vzniku hlubokých tlakových níží, které mohou přejít hlouběji do vnitrozemí a vyvolat nad střední Evropou silný vítr. Vůbec - počasí bude stále více a více „rozkolísané“ a včasné varování obyvatelstva před jeho projevy by mělo být nedílnou součástí krizového řízení.
