• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Pohřbená obec jako memento

Česko

Maďarský premiér Viktor Orbán včera nečekaně navštívil místa, která zaplavil toxický kal. Podle jeho mínění nemá vůbec cenu část zasažené obce Kolontár obnovovat. Tento názor sdílí i někteří obyvatelé.

BUDAPEŠŤ/PRAHA V Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku včera každých pár hodin pečlivě testovali vodu v Dunaji. Důvod? Toxický kal uniklý z hliníkárny v maďarském městě Ajka se v brzkých ranních hodinách dostal přes řeku Rábu a dunajské rameno Mošoňský Dunaj až do dunajského hlavního toku. Zpráva stačila způsobit paniku ve všech zemích, které leží po proudu této řeky za Maďarskem. Nicméně odborníkům se prý podařilo jedovatou hmotu včas dostat pod kontrolu.

Rudé bahno z protržené nádrže má zásaditou povahu. Záchranáři se ho proto snažili neutralizovat pomocí kyselin. Během dne už byly naměřeny takové hodnoty pH vody, které nejsou škodlivé životnímu prostředí. V řece Rábě nebyl podle vedoucího záchranářů Tibora Dobsona zaznamenán ani úhyn ryb.

Zato situace na řece Marcal, která se vlévá do Ráby a kterou kal zamořil již v pondělí, je tragická. Uhynuly zde všechny ryby i ostatní živočichové. „Život zde úplně pohasl,“ konstatoval v médiích Dobson. Beznadějně to vypadá i v západomaďarských obcích v blízkosti místa havárie. Jednu z nich – Kolontár, který stál valícímu se kalu jako první v cestě, navštívil včera maďarský premiér. „Nevidím žádný význam obnovy, kromě zničeného mostu,“ řekl agentuře MTI premiér. „Zřejmě bude třeba vybudovat novou část obce a postiženou oblast oplotit jako věčné memento. Tady se nedá žít,“ dodal. Podle místních úřadů bylo v Kolontáru zničeno 34 domů a obec, kde sídlilo na 800 lidí, je teď prakticky neobyvatelná. „Tolik let jsme pracovali, abychom měli něco pro sebe, a teď je všechno pryč,“ stěžovala si agentuře AP 76letá obyvatelka Etel Stampfová. Ta se v pondělí před záplavou bahna v poslední chvíli zachránila na střeše svojí dřevěné kůlny. Dodnes má od kalu ošklivě popálenou jednu nohu. „Už tady nechci zůstat. Za deset let už nebude po téhle obci ani památky,“ předpověděla. Kromě zničeného prostředí lidé přestali důvěřovat i rezervoáru, který se z prozatím neznámých příčin v pondělí protrhl. Nyní by již neměl představovat velké nebezpečí – obehnali ho několikavrstvou stěnou a opatřili systémem včasného varování v případě havárie. Ani to obyvatele nepřimělo k touze vrátit se. „Lidé se bojí a nevěří už ničemu, co se o nádrži řekne,“ nechal se slyšet starosta Kolontáru Karoly Tili. Dodal, že paradoxně týden před neštěstím byla nádrž odborníky na životní prostředí označena jako bezpečná.

Podle slovenských zpravodajských serverů se většina lidí, kteří v Kolontáru přišli o domov, raději odstěhovala k příbuzným, než aby využili provizorních ubytoven. V některých zasažených oblastech se navíc objevily první případy rabování. „Do zimy budou mít všichni lidé, kteří přišli o svůj dům, střechu nad hlavou,“ slíbil Orbán.

Jedním z úkolů nyní bude také najít viníka celé katastrofy. Podle Orbána je více než jisté lidské zavinění. „Kdyby se to stalo v noci, tak by byli všichni mrtví,“ rozčiloval se premiér. „To je tak nezodpovědné, že pro to lze jen těžko najít slova,“ řekl a zdůraznil, že všechny oběti budou odškodněny.

Z hráze uniklo na milion metrů kubických červeného kalu, který je odpadem při výrobě oxidu hlinitého sloužícího k výrobě hliníku. O život přišli čtyři lidé, přes sto utrpělo zranění, někteří z nich velmi vážná. Po šesti lidech záchranáři stále pátrají. V několika okolních župách od úterka platí stav ohrožení. Podle organizace Greenpeace se jedná o jednu ze tří nejhorších ekologických katastrof v Evropě za posledních 20 až 30 let.

***

„Už tady nechci zůstat. Za deset let už nebude po téhle obci ani památky.“

Autor: