PRAHA V sedmačtyřiceti letech začíná úplně nový život. Mentálně postižený muž z Ústavu sociální péče (ÚSP) ve Svatém Janu na Příbramsku získal od nedaleké obce Krásná Hora sociální byt. S pomocí odborníků zkouší žít samostatntně.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí by to měl být v blízké budoucnosti nový trend v poskytování péče o hendikepované osoby. V rámci chystaného projektu transformace ústavní péče na jiné typy sociálních služeb by se měli všichni klienti ústavů, kteří toho jsou schopni a budou mít zájem, přesunout do chráněných bytů, menších společných domů či žít v rodinách s pomocí asistenčních služeb.
Ministerstvo už zadalo všem krajům (s výjimkou Prahy) vypracovat pilotní projekt, který má transformaci ustavní péče vyzkoušet a nastartovat. V ústavech, které kraje do projektu vybraly, žije více než 3100 klientů.
Skutečný rozjezd, jehož je svatojánský příklad jednou z prvních vlaštovek, ale zatím vázne na nedostatku financí. Například Středočeský kraj zatím marně čeká na slíbených 110 milionů korun určených na nákup a výstavbu nových sociálních a chráněných bytů.
Původně se měl rozběhnout už v lednu.
„S ohledem na nedostatečné finanční a personální kapacity jsme nuceni konstatovat roční posun realizace velké části aktivit,“ říká mluvčí resortu Jiří Sezemský.
Odborníci si vesměs odklon od klasické ústavní péče k většímu zapojení hendikepovaných osob do skutečného života pochvalují. „Myslím, že podpora samostatného bydlení je jednou z nejlepších forem integrace do společnosti, nejlepší služba, kterou klientovi můžeme poskytnout,“ konstatuje ředitelka ÚSP Svatý Jan Marie Zámostná.
Zařízení sehnalo už i druhý sociální byt v jiné vedlejší obci a nabídne ho sedmadvacetiletému klientovi s kombinovaným postižením.
„Klienti zůstávají s námi ve spojení. Je to pro ně zpočátku poněkud obtížné, dostávají se do situací, kladných i záporných, které jsou pro ně neobvyklé,“ podotýká Zámostná. Pracovníci ústavu jim dál pomáhají v právních otázkách, při zacházení s penězi, s nákupy a chodem domácnosti. „Na to ti lidé nebyli zvyklí,“ konstatuje ředitelka.
Kritici projektu se obávají, že se zřizovatelé budou chtít zbavit co možná největšího počtu klientů a budovy pak třeba zrušit. „Máme informace z Velké Británie a Švédska, kde udělali totéž a skončilo to fiaskem,“ tvrdí místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Martina Žitníková. Dvě třetiny zůstanou Podle Josefa Vacka, náměstka středočeského hejtmana pro sociální věci, jsou to ale obavy liché. Ústavní péče zůstane, byť třeba v menších, civilnějších zařízeních.
„Podle našich odhadů se bude moci integrovat zhruba tak třetina klientů těchto ústavů. U zbylých je ještě šance, aby si je vzaly rodiny, ale spíše počítáme s tím, že v ústavní péči zůstanou,“ odhaduje Vacek.
Vychází přitom i ze statistik, kolik klientů ústavní péče si rodiny vzaly domů v loňském roce, co začal platit nový zákon o sociálních službách, který tuto možnost posílil. „Z 1560 klientů projevilo zájem 14 rodin, z toho ještě jedna dítě po krátké době zase do ústavu vrátila,“ říká Vacek.
***
„Podpora samostatného bydlení je jednou z nejlepších forem integrace do společnosti“
