Zatímco podle ministerstva vnitra je možné, aby senátoři či poslanci podepisovali kandidátní listinu vícero uchazečům o prezidentských úřad, Nejvyšší správní soud ve svém doporučujícím vyjádření v roce 2017 podpořil opačný výklad.
Ústavní právník Jan Kysela se v pátek také pozastavil nad tím, že do voleb byla připuštěna prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. Ta podala přihlášku s podpisy poslanců minulé Sněmovny, které funkční období vypršelo loni na podzim. Na úřadě se zaregistrovala ještě v době, kdy měli poslanci platný mandát. Ministerstvo se domnívá, že je takový postup v pořádku.
To v minulosti potvrdil pro iDNES.cz i mluvčí rezortu Ondřej Krátoška, podle kterého je takový postup v pořádku v případě, že kandidát podpisy na vnitru odevzdá v době, kdy mají daní poslanci či senátoři platný mandát.
„Rozdílné výklady zákona o volbě prezidenta mohou vyvolávat otázky, které však nyní může vyřešit jen Nejvyšší správní soud,“ napsal v sobotu Rakušan. „Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží,“ doplnil.
Ministerstvo vnitra v pátek do voleb zaregistrovalo devět uchazečů, přihlášky dalších 12 odmítlo. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima.
Ministerstvo odmítlo zaregistrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů, a neměli tak potřebných 50 tisíc podpisů voličů. Všichni tři již avizovali, že se obrátí s odvoláním na Nejvyšší správní soud. Přidají se k nim pravděpodobně i další kandidáti. Termín mají do středy 30. listopadu.