12. února 2019 19:52, aktualizováno 13. 2 8:58 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Gymnázia versus ‚základky‘. Dvojčata mohou porovnávat, víc hodin měla dívka na ZŠ

Rozdíl mezi základní školou a víceletým gymnáziem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rozdíl mezi základní školou a víceletým gymnáziem. | foto: Lidové noviny

PRAHA Jsou stejně staří, přibližně stejně nadaní, ale zatímco jeden chodí do šesté třídy základní školy, druhý (druhá) do primy víceletého gymnázia. Snaha mnohých rodičů dostat dítě co nejdřív do vybrané skupiny těch, kteří to pravděpodobně někam dotáhnou, je přítomna v každé společnosti.

Další texty z přílohy Akademie v LN čtěte zde

Ne každá společnost to ovšem umožňuje. Třeba severské země separované vzdělávání žáků pod patnáct let opustily jako diskriminační už před lety, další státy deklarují jednotnou školu alespoň jako záměr. Za první republiky existoval i v Československu.

Pak se ale vývoj trochu zašmodrchal, víceletá gymnázia zrušili komunisti, a prvnímu polistopadovému ministrovi školství Čestmíru Adamovi přišlo proto správné je zase rychle zavést. Světoví experti na školství nás za to zrovna nepochválili, i u nás je mnoho lidí, kteří mluví o nešťastném kroku, rozcestí však zůstává.

Zkušenost s dvojčaty

Petra S. má třináctiletá dvojčata, dívky. „Říkali jsme si, že zkusit si v páté třídě přijímačky do primy nemůže holkám škodit,“ popisuje Petra s tím, že s manželem nebrali zkoušky jako fatální. Dokonce děvčata neposílali ani do žádných přípravných kurzů, kde se testy trénují. Dopadlo to napůl. Jedna dcera se do primy dostala, druhá ne, takže chodí dál na základní školu. Teď může tedy matka srovnávat, a to hned v několika ohledech. Co takhle počty vyučovacích hodin?

„O dvě hodiny týdně víc tráví ve škole kupodivu ta, která chodí na základku. Mají výchovu ke zdraví a pracovní činnosti, mimochodem rozdělené na chlapecké a dívčí. Kluci mají dílny, dívky vaření a šití. Na gymnáziu, které navštěvuje druhá dcera, tyhle předměty nejsou,“ vysvětluje Petra.

Pokud jde o domácí přípravu, z dvojčat se prý učí výrazně víc gymnazistka. „Ale možná je to prostě jen tím, že byla vždycky pečlivější, a že by to bylo podobné, i kdyby obě holky chodily do stejné školy,“ krčí rameny matka.

Vysvědčení měly obě dívky skvělé. Když končila jedna sedmou třídu a druhá sekundu, přinesly dokonce úplně stejné – jedinou dvojku: jedna z matematiky, druhá z fyziky. Teď v pololetí gymnazistce pár dvojek přibylo.

Čeho si matka dvojčat všimla, jsou průběžné testy. Zatímco gymnazistka se například na test z biologie musela naučit poznávat asi 200 savců, na základce stačilo druhé dceři naučit se dvacet položek.

Za další rozdíl považuje Petra přístup k žákům: „Na gymnáziu od dětí vyžadují větší osobní zodpovědnost, jako by jim učitelé víc důvěřovali. Ředitel odmítá i elektronickou žákovskou. Říká, že není dobré děti pořád kontrolovat. Je toho názoru, že rodič a dítě by si vzájemně měli věřit a o známkách spolu otevřeně mluvit, s čímž souhlasím. A pokud vím, na vyšším stupni tam nemají ani papírové žákovské knížky, studenti si vedou evidenci známek sami.“

Dvojí profit gymnazistů

Mimochodem, existuje studie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývala otázkou, jestli mohou být výsledky žáků ovlivněny postojem učitelů a jejich důvěrou v žáky. Ukázala, že jde o jakýsi uzavřený kruh. „Ve školách, do kterých vstupují žáci s lepšími výsledky a s lepším rodinným zázemím, mají učitelé vyšší důvěru ve své žáky a kladou na ně vyšší nároky, což se pozitivně projevuje na výsledcích,“ konstatují výzkumníci. A shrnují, že děti navštěvující školy profitující z rodinného zázemí profitují navíc i z postojů učitelů.

Jiná situace bývá ovšem na druhém stupni základních škol, kde je skladba žáků pestrá. Tedy v lepším případě. Protože poté, co nejlepší žáci odešli na víceletá gymnázia, se logicky mění těžiště tříd. Může se stát, že převažují slabší žáci s nedostatečnou motivací – a učitelé to musí brát v úvahu.

Někdy je třeba něco vypustit

Nejlépe srovnávat mohou ti, kdo učí jak na gymnáziu, tak na druhém stupni základní školy. Hledali jsme je tam, kde fungují oba typy škol pod jednou střechou. Jedna taková je v Josefské, další v Truhlářské ulici v Praze.

Dana Veverková, která působí v Josefské jako zástupkyně ředitele, ujišťuje: „Učivo je stejné na druhém stupni základní školy jako v gymnaziálních třídách.“ Rozdílné jsou podle ní nároky. Zatímco na gymnáziu je možné jít víc do šířky a do hloubky, na základce někdy bývá nutné něco vypustit. „Správně by se neměly nároky snižovat plošně, tedy pro všechny žáky, protože na základních školách jsou také bystří žáci, kteří bývají s úlohami hotovi dřív. Ale to nelze vždycky,“ říká a dodává, že občas je třeba přizpůsobit výuku těm, kdo zaostávají.

Učitelé jsou přitom školeni mířit hlavně na průměrného žáka, tedy na jakýsi střed. Dana Veverková si však všimla, že právě ten na druhém stupni překvapivě často chybí.

Vedlejší věty s tahákem

Ředitelka z Truhlářské Jitka Kendíková ale tak úplně nesouhlasí: „Já mám skoro pocit, že na naší základce jako by chyběli spíš ti nejslabší,“ říká. Když si prý v Truhlářské dělají srovnávací testy, stává se, že osmáci a deváťáci, kteří se už většinou připravují na přijímací zkoušky na čtyřleté střední školy, dopadnou občas lépe než jejich vrstevníci z odpovídajících ročníků gymnázia.

Jinak ale Jitka Kendíková, která učí český jazyk a dějepis, připouští jisté rozdíly. „Když třeba probíráme vedlejší věty, kterých je řada, na základní škole žákům dovolím nahlížet několik lekcí do jejich seznamu. Gymnazisti se ty druhy vedlejších vět naučí na první dobrou nazpaměť.“ Také známkování je podle ní na základní škole o něco benevolentnější.

Zkoušej si to sama

Jinak než pedagogové vidí rozdíl sami žáci: „V primě mi na dotaz ,já tomu nerozumím‘ bylo odpovězeno ,propočítej si to doma‘,“ píše v internetové diskusi na Emimino.cz zřejmě gymnazistka pod přezdívkou Angua. A pod značkou lol čteme: „Bylo celkem drsné dostávat najednou trojky, čtverky, ale změnit jsem to nemohla, protože jsem nevěděla jak. Neuměla jsem to.“

Jsou děti, které jako by se teprve v primě opravdu našly a cítily dobře, ale jsou i jiné, jimž může příliš časný tlak na výkon ublížit. Na www.rodina.cz si lze přečíst o případu chlapce, který tlak na výkon neunesl, a skončil dokonce na nějakou dobu v nemocnici.

Zajímavé jsou také poznatky České školní inspekce, jež v roce 2017 testovala výsledky vzdělávání v pátých a devátých třídách základních škol a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Konstatovala, že žáci víceletých gymnázií dosáhli v patnácti letech věku sice lepších výsledků, což je u výběrových škol logické, zároveň však upozornila na něco podobného, co už zmínila ředitelka z Truhlářské.

Že totiž téměř třetina gymnazistů dopadla v testech hůř než sedmkrát početnější skupina deváťáků. Podle náměstka ústředního inspektora Ondřeje Andryse to znamená, že na víceletých gymnáziích studují i žáci, kteří by s ohledem na dosahované výsledky nepatřili na druhém stupni základních škol ani k žákům průměrným. A stejně tak platí, že na druhém stupni základních škol zůstává oproti minulosti víc žáků, kteří dosahují lepších výsledků než řada jejich vrstevníků na víceletých gymnáziích.

Česká školní inspekce vidí rozdíl mezi oběma druhy škol hlavně v tom, že žáci na víceletých gymnáziích tvoří homogennější skupinu než ti na druhém stupni ZŠ. Navíc na gymnáziích jsou žáci zpravidla motivovanější. Z toho vyplývá, že na víceletých gymnáziích existuje několik lepších předpokladů pro kvalitu výuky než na druhém stupni základních škol.

Pověstné Finsko

Není pochyb o tom, že bychom všichni našli několik dobrých důvodů, proč se snažit, aby se dítě dostalo na gymnázium už ve věku kolem jedenácti dvanácti let. Ale stejně tak existují dobré důvody pro to, abychom nelitovali, když se tam nedostane a zůstane alespoň do patnácti v hlavním vzdělávacím proudu. Mimochodem, ono pověstné Finsko, jehož školství všichni tak obdivují, se zabydlelo v horní části mezinárodních žebříčků výsledků vzdělávání poté, co víceletá gymnázia zrušilo.

Možná nejlépe to v diskusi na www.rodina.cz shrnula jedna studentka, když napsala: „Každá škola může být dobrá i mizerná. Myslím, že nejvíc záleží na dobrém učiteli nebo učitelce.“

Radka Kvačková

Autor

Radka Kvačkováradka.kvackova@lidovky.czČlánky