ČESKÉ BUDĚJOVICE Člověk, který dnes vloží do banky na rok sto tisíc, dostane maximálně necelá dvě procenta úroku. Jiný si jde naopak stejnou částku půjčit a banka, pokud mu úvěr vůbec poskytne, si naúčtuje úrok ve výši třeba dvanácti procent. Není tedy pro oba lepší banku obejít a půjčit si peníze přímo? Tato otázka stojí v základech nového trendu půjčování peněz, který se začíná rozmáhat na Západě. Vznikají internetové portály, na nichž se potkávají lidé, kteří chtějí investovat peníze, s žadateli o půjčky. Představitelé obou skupin si pak na principu aukce hledají nejlepší možnou nabídku a uzavírají spolu smlouvy. I když i provozovatel portálu si účtuje určitý správní poplatek, částka za zprostředkování je nesrovnatelně nižší než u bank. Pomoc pro živnostníky V Česku, kde mají lidé zkušenosti s krachy nejrůznějších kampeliček, finančními tunely a letadlovými hrami, musí mnoha lidem podobný nápad připadat jako návod k dalšímu podvodu.
„My jsme něco podobného připravovali už na počátku devadesátých let. Jenže se to nepovedlo,“ řekl LN předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. Přitom by podle něj řada drobných podnikatelů nějakou instituci, která by zprostředkovávala menší provozní půjčky přímo mezi lidmi, určitě přivítala. „Z hlediska získávání úvěru jsou na tom totiž malí podnikatelé úplně nejhůř. Buď úvěr vůbec nedostanou, nebo jen s velkými obstrukcemi,“ tvrdí Danda. Přiznává ale, že v Česku by asi provoz takového „půjčkového“ zprostředkovatelského serveru zřejmě narážel na velké potíže. „Museli bychom vyloučit všechny tuneláře,“ řekl Danda.
Na Západě se ale skutečně jedná o nový trend. Jako první začal v roce 2005 zprostředkovávat půjčky mezi lidmi a podnikateli britský server Zopa.com. Po jeho úspěchu začaly vznikat další portály zejména v USA. Největší americký portál tohoto druhu Prosper.com má už takřka milion registrovaných členů, kteří si mezi sebou půjčili 180 milionů dolarů. „Byl jsem překvapen, že v Rakousku něco podobného už dávno nefunguje. Proto jsem s tím začal,“ řekl rakouský podnikatel Siegfried Fischer. Před čtrnácti dny otevřel první „půjčovací“ server Bankless-life.at pro Rakousko.
Princip zprostředkování je přitom jednoduchý. Na serveru se registrují jak žadatelé o půjčku, tak její poskytovatelé, kteří si vzájemně vybírají ze svých nabídek. Aby se zabránilo vstupu velkých investorů či spekulantů, je například na portálu Zopa.com omezena výše půjčky od jednoho věřitele v rozmezí 10 až 25 000 liber. Věřitel ale nemůže půjčit celou částku jednomu dlužníkovi, musí sumu rozdělit mezi víc dlužníků. „Tím se značně sníží míra vašeho rizika,“ píše Zopa.com.
Dlužníky si „proklepnou“ Vždy se však jedná o určité riziko, protože server neručí za dlužníky, pouze zprostředkovává úvěrové smlouvy. Pokud dlužník přestane splácet, následuje stejný vymáhací proces jako v každém jiném úvěrovém vztahu. Server však každého potenciálního žadatele o půjčku ještě před vstupem na portál ověří v registru dlužníků a ohodnotí jeho bonitu určitou kategorií. Do registru by se tak údajně neměl dostat nikdo předlužený nebo neplatič.
Když dlužník bez problémů splácí, spokojeni mohou být všichni. I když dohodnutý úrok záleží na poptávce a nabídce, na serveru Zopa.com si lidé loni půjčovali v průměru na osm procent ročně. Jedno procento z půjčené částky si účtují správci portálu za zprostředkování a administrativu, i tak zisk věřitele vysoce přesahuje úrokovou sazbu, kterou za uložení peněz nabízí banky. A dlužník si opět půjčuje levněji než v bance. „Bez bank jako zprostředkovatelů jde najednou všechno lépe,“ chlubí se Zopa.com. Česku chybí tradice Ekonomové jsou ale k možnému zavedení podobné služby v Česku skeptičtí. „Je to dobrý systém pro dobré prostředí,“ řekl LN ekonom Martin Janoušek, který často pracuje ve Velké Británii. Vůbec se nediví tomu, že první půjčovací portál zřídili právě Britové. „Privátní půjčky jsou tady totiž naprosto běžné. Takřka 80 % malých podniků je financováno z privátní sféry, nikoliv prostřednictvím bank nebo investičních společností,“ řekl Janoušek. Na druhou stranu ale Britové podle něj vzhledem k dlouhé tradici kapitalismu vykazují oproti Čechům nesrovnatelně lepší platební morálku. I vymahatelnost pohledávek je na Ostrovech mnohem jednodušší. „Pak se půjčuje snadno.“
Otázkou přitom zůstává, zda se mohou Češi zapojit do půjčování na zahraničních serverech. V případě věřitelů zřejmě ano, pokud si Čech dokáže vyřídit všechny formality. Potenciálním dlužníkům z Česka však zatím zbývají jen oči pro pláč, a to kvůli nemožnosti detailně ověřit jejich bonitu. „U nás sice fungují soukromé registry, kde si banky a různé společnosti vyměňují informace o klientech, hodně informací o neplatičích se tam ale vůbec nedostane,“ řekl LN Jiří Pulz z Asociace leasingových společností ČR. V západních zemích je každý žadatel o půjčku mnohem lépe „prověřený“, a to paradoxně také kvůli tomu, že Britové, Rakušané či Němci si půjčují od mládí ještě mnohem více než Češi. „Když si v Británii někdo už jako student nevezme nějakou půjčku, je podezřelý. Pak jsou ale všichni klienti během svého života dokonale zmapovaní a finanční instituce vědí, komu půjčují,“ uvedl Pulz.
***
Osobní půjčky Návrat do doby předbankovní Renesanci osobních půjček prospěl rozvoj internetu. Jen v tomto prostředí lze zajistit efektivní kontakt dlužníka a věřitele. Jméno klientů zná pouze správce portálu. Věřitel zná pouze uživatelské jméno dlužníka, věk, druh zaměstnání, kategorii bonity, místo bydliště a informace o tom, na jaký projekt či k jakému účelu dlužník peníze potřebuje. • Úrok záleží na poptávce a nabídce, bývá však nižší než v bankách. • Půjčka může být bez poplatku splacena předčasně. • Internetové portály se brání vstupu „do hry” i omezením výše půjček. • Na rakouském serveru Bankless-life.at si tak lze vypůjčit maximálně 25 000 eur.
Věřitel Osoba s volnými hotovými penězi, která požaduje relativně pohodlné i vysoké zhodnocení. Pokud své peníze půjčuje přímo, získá vyšší úrok, než kdyby je nechala na vkladovém účtu. Zprostředkovatel Internetový portál, na kterém se
potká věřitel s dlužníkem, za poplatek připraví příslušné smlouvy a stává se jistým garantem vztahu. Dlužník Osoba s nedostatkem hotovosti, ale schopná se za poskytnutou půjčku zaručit jiným majetkem (nemovitostí, cennými papíry atd.). Přímou půjčkou získá peníze, které by možná v bance nedostala (pro nesplnění kritérií) za nižší cenu.
