Oči jako vstupní brána viru do těla. Příznakem nákazy covidem může být podle nové studie i zánět spojivek |
Markéta si nejdříve myslela, že její syn má pouze běžnou virózu, ale vysoké horečky nešly srazit, a tak s ním raději jela do nemocnice, kde lékaři zjistili, že závažný zánět mu způsobilo koronavirové onemocnění, které předtím prodělal.
Projevy zánětu jsou tak závažné, že většina dětských pacientů skončí na jednotkách intenzivní péče nebo dokonce na ARO. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi úzce souvisí s koronavirem. Projevuje se obvykle dva až šest týdnů po nakažení, a nezáleží na tom, jaký průběh nemoci pacient měl, je pro něj však typické, že se objevuje právě u dětí, které měly lehký průběh koronavirového onemocnění.
Onemocnění jako první zmapovali již italští lékaři, kteří se jím zabývali už v květnu. Také se objevilo v různých studiích. Dosud se v Česku příliš syndrom neobjevoval, ale s velkým nárustem počtu nakažených se případy množí i zde.
„První případy se u nás objevily několik týdnů po vrcholu druhé vlny epidemie. Nyní čísla rostou, v nemocnici Motol zatím bylo hospitalizováno jedenáct takových pacientů v rozmezí od jednoho roku do čtrnácti let,“ řekl vedoucí oddělení JIP ve Fakultní nemocnici v Motole Filip Fencl pro iHNed.cz.
Fakultní nemocnice v Brně přijala pětadvacet takových pacientů, v Plzni se jich léčilo osm a v hradecké fakultní nemocnici jedenáct. Pozitivní test na koronavirus v Česku zatím mělo téměř 68 tisíc dětí do čtrnácti let.
„U nás bylo zatím hospitalizováno pět pacientů s touto diagnózou, dva museli být kvůli vážnějšímu průběhu převezeni do větších pracovišť,“ říká primářka dětského oddělení havlíčkobrodské nemocnice Magdalena Chvílová Weberová, kde se léčil i syn Markéty.
Nové ohrožení: koronavirus nebezpečně mutuje. Přečtěte si odpovědi na nejpalčivější otázky |
Projevy nemoci jsou různé, obvykle začíná vysokými horečkami, bývá přítomna únava, schvácenost, kožní vyrážky, zarudnutí sliznic a typická jsou krvavá víčka. Největším rizikem ale je postižení srdce, to se prokázalo u většiny pacientů.
„Předchozí studie dokazovaly, že výskyt je opravdu vzácný, že postihuje asi dvě osoby ze sto tisíc. Nám se ale nyní zdá, že výskyt bude vyšší,“ uvedl místopředseda České pediatrické společnosti a přednosta pediatrické kliniky FN Motol Jan Lebl.
Doktoři se shodují, že je důležité zánět rozpoznat kvůli účinné léčbě včas. Může totiž dojít k trvalému poškození orgánů, to platí i pro srdce. Pro lepší pochopení průběhu nemoci bude nutné pacienty dlouhodobě sledovat a provádět podrobná vyšetření, aby o téměř neznámé nemoci zjistili co nejvíce informací.
Školy pošlou žáky domů i s rýmou, rodiče musí kvůli ošetřovnému k lékaři. Zbytečné riziko, varují pediatři |
To se týká i Markéty a jejího malého syna. „Po propuštění musíme chodit každý týden na EKG, ultrazvuk, obden mu berou krev a na konci ledna mu dají holter, který srdce vyšetřuje po dobu dvaceti čtyř hodin. Chtějí tak zjistit, jak funguje při aktivitě,“ popsala Markéta Š. pro iHNed.cz.
Syndrom nejčatěji napadá děti předškolního a školního věku a děti ve věku puberty. Ve výjimečných případech mohou zdravotní komplikace vést až ke smrti, experti odhadují, že k tomu dochází ve 2% případů.
