Včera vyšlo třetí DVD, tentokrát věnované vodě. Dnes k němu připojujeme mapu průměrného ročního úhrnu srážek.
Poslední DVD z této edice vyjde 12. 3. (Teplo).
Související mapa tropických dnů pak vyjde opět o den později, tedy 13. 3., v magazínu Pátek.
Jak se měří déšť a sníh
První záznamy pocházejí z roku 1752 z pražského Klementina. Soustavně a systematicky se však srážky začaly měřit až 1. ledna 1803 v Brně a 1. května následujícího roku v Praze.
Déšť nebo sníh se zachycoval do nádoby se známým průměrem a vážením se zjišťovalo množství vody. To se poté přepočítalo na výšku vodního sloupce v tehdejších délkových jednotkách.
Později se tyto míry převáděly na milimetry. Po zřízení rakouského Ústředního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni se postupně začaly používat standardizované srážkoměry s nádobou ve tvaru válce.
Zachycené množství vody se měřilo kalibrovanou odměrkou s přesností na několik desetin milimetru.
Od roku 1961 se množství vody zjišťovalo v sedm hodin ráno a údaje se vztahovaly k předchozímu dni.
Od téhož roku se uplatňuje staniční srážkoměr typu METRA umístěný na volném prostranství jeden metr nad zemí.
Od roku 1997 meteorologům pomáhá automatický srážkoměr. Ten měří sloupec vody s přesností na pouhou jednu desetinu milimetru.
Srážkový stín
Na závětrné straně Krušných hor vzniká tzv. srážkový stín. V této oblasti prší podstatně méně než jinde. Srážkový stín zasahuje okolí Žatce, Rakovníka, Kladna a území v okolí dolního toku řeky Ohře.
Rekordy
* Nejsušším místem je obec Libědice nedaleko Žatce, průměrně zde za celý rok
spadne pouze 410 mm vody na metr čtvereční * Nejdeštivějším místem je obec Bílý Potok u Liberce, ročně zde naprší a nasněží
v průměru 1705 mm vody na metr čtvereční * Nejdeštivější den byl 29. července roku 1897, tehdy na obec Bedřichov-Nová Louka
v Jizerských horách spadlo za 24 hodin 345 mm vody na metr čtvereční * Nejvíce dnů se sněhem je na Sněžce – v průměru 186 dní v roce * Nejvíce sněhu, 380 centimetrů, bylo na Lysé hoře, a to 19. března 1924
Voda
Česko je střechou Evropy. Všechny řeky odvádějí vodu mimo republiku a k dispozici máme jen tu, která naprší nebo nasněží. Množství atmosférických srážek se řídí pravidlem: čím výše, tím více. Současně je ale počet dešťových kapek či sněhových vloček ovlivněn polohou místa ve vztahu k horám. Protože k nám mraky žene převážně vítr vanoucí od Atlantiku nebo Středozemního moře, jsou místa na závětrné straně hor podstatně sušší než návětrné svahy pohoří. Nejvíce srážek v roce obvykle připadá na červen či červenec, nejméně pak na leden nebo únor.
Zdroj: Publikace Atlas podnebí Česka (2007), vydal Český hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci
