Podle 42 procent lidí byla funkce vládního zmocněnce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná, protože šíření dezinformací je součástí mediální komunikace a nic se s tím nedá dělat. Vyplynulo to z výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově, který byl proveden v březnu.
Funkci zmocněnce pro média a dezinformace vláda zrušila v polovině února, kdy v ní po necelém roce skončil Michal Klíma. Vytvořena byla loni v březnu a vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí. Nově agenda boje proti vlivu cizí moci připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi a část přešla i na odbor strategické komunikace na Úřadu vlády ČR.
S tím, že agenda zrušené funkce přešla na poradce pro národní bezpečnost, souhlasily v průzkumu zhruba dvě pětiny dotázaných. Naproti tomu 38 procent lidí souhlasilo s tvrzením, že by na vládní úrovni neměla existovat žádná pozice nebo obor, který se bude zabývat dezinformacemi. Tři čtvrtiny dotázaných nicméně považují šíření dezinformací za závažný problém.
Jako důvěryhodné zdroje informací dotázaní označili zejména televizní stanice jako Českou televizi, Novu a Primu a rozhovory s rodinnými příslušníky, sousedy, přáteli a kolegy. Důvěryhodný je podle nich rovněž Český rozhlas a komerční rozhlasové stanice.
Podle zjištění průzkumu si dotázaní většinou myslí, že v uplynulém měsíci nebyli vystaveni dezinformacím. Dvě pětiny uvedly, že jim spíše nebyly vystaveny a další pětina vůbec.
„Nejčastěji se dezinformace dostávaly k lidem v uplynulém měsíci skrze články na webových portálech, nicméně v těsném závěsu se v odpovědích objevují také diskuze na sociálních sítích, pod články na webových portálech a také statusy na sociálních sítích. Hromadně přeposílané e-maily a ústní podání informací byly ve srovnání s výše uvedenými zdroji méně zastoupeny,“ konstatovali autoři výzkumu.
Výzkum realizovala společnost Median a v době od 15. do 27. března se ho zúčastnilo na 3000 respondentů starších 16 let.
