PRAHA Oliver Wiliamson si Nobelovu cenu za ekonomii zaslouží, ale nad Elinor Ostromovou se budou ekonomové ušklíbat. Tak shrnul své názory na letošní laureáty prestižního ocenění Steven Levitt, který vyučuje ekonomii na Chicagské univerzitě.
„Když jsem počátkem devadesátých let studoval na MIT, sázelo se na Nobelovu cenu na každém rohu. Tři roky po sobě jsem tipoval Olivera Williamsona. Tehdy byly jeho výzkumy velice populární. Ekonomové o nich mluvili jako o obrazoboreckém příspěvku ekonomické vědě, ale studenti se moc nesnažili ho následovat (zřejmě by byli od podobného kroku dokonce odrazováni),“ napsal Levitt ve svém blogu na internetových stránkách New York Times.
Podle Levitta je překvapivé, že Williamson získal Nobelovu cenu za ekonomii až teď, neboť po patnácti letech je jeho práce už tak trochu zapomenuta. „Zdá se mi, že ekonomové o ni mluví méně a méně, minimálně v kruzích, kde se pohybuji já. Myslím, že asistující profesoři ekonomie o něm stěží slyšeli. Starší generace ekonomů však zřejmě jeho ocenění zatleská,“ dodává Levitt.
V případě druhé nobelistky je přísnější. „Reakce ekonomické obce na ocenění Elinor Ostromové bude zřejmě jiná. Důvod? Kdybyste před vyhlášením Nobelovy ceny udělali průzkum mezi ekonomickými akademiky a zeptali se jich, kdo je Elinor Ostromová a na čem pracovala, pochybuji, že více než jeden z pěti oslovených ekonomů by dokázal odpovědět. Sám bych v takovém testu neuspěl,“ přiznává Levitt a dodává, že si musel najít její životopis na Wikipedii. „Dokonce ani po přečtení příslušného hesla jsem si nedokázal vybavit, že bych o ní slyšel mluvit nějakého ekonoma. Je to politoložka vzděláním i profesionální dráhou – jedna z nejoceňovanějších ve svém oboru. Je ostuda, že ji neznám, ale je to i důkaz, jak pevné jsou hranice mezi jednotlivými odvětvími sociálních věd,“ tvrdí Levitt. Podle jeho názoru se bude ekonomická obec proti ocenění Ostromové bouřit víc, než se „republikánům protiví mírová cena pro Obamu“.
„Ekonomové chtějí, aby to byla ekonomická cena (nakonec i ekonomové jsou sobečtí),“ popisuje Levitt, co se ekonomům nebude líbit. Ocenění Elinor Ostromové však podle jeho slov především ukazuje, že Nobelova cena za ekonomii už není skutečnou cenou za ekonomické bádání, ale cenou za výzkum v oblasti sociálních věd.
Svůj příspěvek na blogu Freakonomics, který nese jméno ekonomického bestselleru napsaného Levittem a Stephenem Dubnerem, uzavírá upozorněním, že v žádném případě rozhodnutí udělit Nobelovu cenu Ostromové nekritizuje. „Ekonomové určitě nemají monopol na na talenty v sociálních vědách – jen to nebude mezi mými kolegy moc populární rozhodnutí.“
Levittovo tvrzení potvrzuje i Edmund Phelps, který získal Nobelovu cenu za ekonomii před třemi lety. „Práci Elinor Ostromové moc neznám,“ řekl v rozhovoru pro stanici Blomberg Television.
Ostromová (76) získala Nobelovu cenu za studium kolektivní správy omezených veřejných zdrojů, jako jsou lesy, ryby nebo podzemní voda. Ve své práci dokazuje, že kolektivní správa může fungovat, přestože ekonomická teorie dosud tvrdila opak a u veřejných zdrojů doporučovala buď privatizaci nebo kontrolu státu.
Oliver Williamson (77) svou profesionální kariéru zasvětil studiu firem jako specifickému prostředí pro provádění ekonomických transakcí mimo trh.
***
Podle Levitta je překvapivé, že Williamson získal Nobelovu cenu až teď
„Práci Elinor Ostromové moc neznám,“ říká Edmund Phelps, který také získal „Nobelovku“
