Za mediální bublinu považuje epidemii 45 procent Čechů, v srpnu to bylo 57 procent. Jen 18 procent dotázaných nákazu považuje za vysoké riziko, jejich podíl se ani s vývojem epidemie významně neliší. Výzkum ve středu prezentovali novinářům zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Nenošení roušky má být v rejstříku. Policejní registr přestupků se možná rozšíří o porušování opatření |
Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ uvedla Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy. V průzkumu oslovila agentura Ipsos v srpnu, listopadu a lednu 1000 respondentů.
Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou. Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření „ruce, roušky, rozestupy“ jsou na tom Češi se 77 až 84 procenty spíše špatně.
Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění asi s horšícím se vývojem epidemie. Pravděpodobnost nákazy sice proti srpnu lidé v lednu považovali o 12 procent vyšší, byla podle nich 34 procent, za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel.
V úterý přibylo v Česku poprvé od poloviny ledna více než 10 tisíc nakažených. PES zůstává na 71 bodech |
Naopak velmi nízké je riziko pro 25 procent obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy, velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.
Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje, což podle Hnilicové vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.
Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu-19 očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.
