* Jak intenzivně sledujete poněkud hluchý příběh o rychlobruslařské hale ve vašem Velkém Oseku, jejíž stavba se stále topí v mlze nejistoty?
Já se tím vůbec nezabývám, nechávám tuhle věc plynout. Stejně teď už pro její stavbu nic udělat nemůžu. Co jsem mohla, jsem udělala a teď už je všechno na ostatních lidech.
* Nezačínáte už trochu přemýšlet o variantě, že se z Velkého Oseku odstěhujete, když hala nevyroste?
O těchhle věcech teď nepřemýšlím. Momentálně mně nezbývá nic jiného než čekat a doufat. Občas se o hale bavíme s trenérem Petrem Novákem, ale je to hodně složité; člověk až ztrácí souvislosti, když to všechno poslouchá...
* Když se podíváte na svůj účet, máte pocit, že vám olympiáda přinesla zhruba takový ekonomický zisk, jaký jste si představovala?
Já ekonomické věci moc nehlídám, stará se mi o ně Petr a agentura. Peníze rozhodně nepřepočítávám, je mi prakticky jedno, kolik jich je. Chci hlavně normálně žít, jako dosud.
* Už jste konečně našla místo pro své trofeje?
Po ročním odkládání jsem ve středu začala konečně uklízet jeden pokoj plný neroztříděných věcí. Třeba je dám tam.
