Přesto se vyplatí daňové nedoplatky přiznat.
PRAHA Za každou chybu od letošního roku daňoví poplatníci nemilosrdně zaplatí. Nový daňový řád, který vstoupil v platnost od ledna, totiž neumožňuje finančním úřadům sankce promíjet nebo alespoň snížit.
„Již není možné promíjet příslušenství daně z důvodu tvrdosti na základě individuálních žádostí. Podle daňového řádu může daň nebo příslušenství daně promíjet jen ministr financí z moci úřední, a to pouze z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňovaných daňových zákonů nebo z důvodů mimořádných, zejména živelních událostí,“ upozorňuje Jaroslava Musilová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Až do letošního roku finanční úřady často promíjely například penále nebo část úroků z prodlení v případě, že se poplatník dobrovolně k nedoplatku daně přiznal, a někdy i v případě, že úřad daň sám doměřil. „Interní pokyn ministerstva zněl, že když se jednalo o spořádaného poplatníka, který v minulosti neměl nedoplatky, alespoň částečně se mu vyhovělo,“ říká Ondřej Lichnovský, advokát specializující se na daňové spory.
V roce 2010 prominuly finanční úřady daně v hodnotě 1,179 miliardy korun. Prominuté sankce se vyšplhaly na 3,235 miliardy korun. Celkem se tedy stát vzdal 4, 414 miliardy korun.
Prominout daň nebo sankce dnes lze ve zcela výjimečných případech. Mezi ně se řadí například ztráta účetních knih při povodních nebo jiných živelních katastrofách.
Sankce za nesplnění daňových povinností se přitom mohou pohybovat od 200 korun až po dva miliony. Až taková pokuta může být uložena poplatníkovi či firmě v případě, že opakovaně nesplní své nepeněžní povinnosti vyplývající z daňového řízení, například nedodá ani po výzvách úřadů daňové přiznání.
Nejčastějšími sankcemi jsou penále a úroky z prodlení účtované v případě pozdního zaplacení daní.
S podáním daňového přiznání se letos lze opozdit nejvíce pět pracovních dnů, tedy do 8. dubna. Jakékoliv pozdější podání přijde poplatníka minimálně na 500 korun. Daň musí být připsána na účtu finančního úřadu již o den dříve, tedy do 7. dubna. Jinak úřad kromě pokuty za opožděné podání účtuje i úrok z prodlení. V případě, že si poplatník najme daňového poradce, se tato lhůta prodlužuje. Do 8. dubna musí příslušnému finančnímu úřadu doručit plnou moc vystavenou daňovému poradci a pak se mu lhůta na podání daňového přiznání prodlužuje do 12. července. I v tomto případě musí být daň připsána na kontu finančního úřadu o den dříve, tedy 11. července.
V případě, že poplatník zjistí, že měl zaplatit vyšší daň, než jakou skutečně odvedl, se vyplatí se k chybě přiznat. Vystaví se tím sice platbě penále i úroku z prodlení, avšak na penále i tak „ušetří“. „Když finanční úřad doměří daň na základě daňové kontroly, naskakuje penále o 20 procent,“ upozorňuje Lichnovský.
V roce 2010 provedli pracovníci finančních úřadů celkem 15 489 daňových kontrol na dani z příjmů fyzických osob a 10 259 daňových kontrol na dani z příjmů právnických osob. Ve srovnání s rokem 2009 počet provedených daňových kontrol poklesl. U daně z příjmů fyzických osob poklesl počet provedených daňových kontrol o 20 procent, u daně z příjmů právnických osob došlo k poklesu provedených daňových kontrol o 5,5 procenta.
Průměrné doměrky daní na základě provedených kontrol dosahovaly u firem 130 870 korun, což bylo o zhruba tři tisíce méně oproti předchozímu roku. Naopak u fyzických osob průměrná doměrka vzrostla o téměř tři tisíce korun na 41 256 korun.
Sankce v daňovém řízení
Penále – sankce za opožděné placení daní. Počítá jako 0,05 procenta z daně za každý den prodlení. Nejvýše může činit 5 procent. Úrok z prodlení – začíná nabíhat o den dřív než pokuta z nepodaného formuláře. Opozdilci v tomto případě musí počítat s úrokem ve výši 14,75 procenta z vyměřené daně. Pokuty – lze uložit např. za nedodání daňového přiznání či nesplnění jiných povinností nepeněžité povahy. Správce daně může uložit opakovaně pokutu až do celkové výše dva miliony korun.
Zvýšení daně – když poplatník dodá daňové přiznání po zákonem stanovené lhůtě, může správce daně zvýšit daň až o 10 procent. Exekuční náklady – náhrada nákladů činí 2 procenta vymáhaného daňového nedoplatku, nejméně však 200 korun. Pozastavení činnosti – mimořádná sankce pro případ, že daňový subjekt nesplní svoje nepeněžité povinnosti ani po uložení pokuty.
