Smutek, slzy v očích a v rukou rudé růže. Slunce ještě ani nevyšlo, ale před pražským Žofínem, kde se chystalo rozloučení s Karlem Gottem, čekaly v pátek ráno stovky prokřehlých lidí. "Přijela jsem ve tři ráno, rozhodně mi to za to stojí. Gotta jsem milovala, provázel mě celým mým životem," řekla LN šedesátiletá Iveta z Jihlavy, která zaujala přibližně dvousté místo ve smutečním koridoru, jenž vedl přes most Legií z Janáčkova nábřeží.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky. Děkujeme za pochopení.