PAŘÍŽ Přestože Francouzi pravděpodobně spíš chtěli mluvit o zakázce na dostavbu Temelína, nakonec na půdě francouzského ministerstva zahraničí, po levici se svým protějškem Bernardem Kouchnerem, vysvětloval Schwarzenberg před novináři své vzpomínky z dětství, kdy vyrůstal nedaleko nacistického koncentračního tábora pro Romy v Letech. O Francii mluvil jako o zemi, kde lidé v nouzi, pronásledovaní ve svých zemích, nacházeli azyl.
Ve stejný okamžik jednaly o Romech a imigraci unijní velmoci za zavřenými dveřmi nedaleko odsud. Žádnou z postkomunistických zemí EU, která má silné romské komunity, tam Francouzi nepozvali.
Přes to všechno se prý Praha a Paříž pokusily obnovit narušené vztahy. „Co se týče romské problematiky, jsem v ní citlivější kvůli osobním zkušenostem. Coby předseda Helsinského výboru pro lidská práva jsem se otázkou dlouhodobě zabýval. Vím, v jakých podmínkách Romové ve východní Evropě žijí,“ řekl Karel Schwarzenberg, když se ho ptali, zda na svých výrocích na adresu francouzských úřadů kvůli vyhošťování rumunských Romů, v nichž padl výraz „rasismus“, trvá.
Na tu otázku od francouzského novináře si český ministr vzal hned několik minut a přidával emotivní argumenty. A to přestože věděl, že v minutovníku oficiální návštěvy Francie už hodně přetahuje.
„V této otázce není žádný mrak na obzoru mezi Českem a Francií. Je to evropský problém a je potřeba najít evropské řešení,“ řekl k tomu Kouchner.
Při otázce, proč země jako Rumunsko a Bulharsko, z nichž Romové utíkají do Francie, do Paříže na summit ministrů vnitra a imigrace nepozvali, nenašel obyčejně výřečný francouzský ministr zahraniční jinou odpověď než žert: „Mě ale taky nepozvali.“ Schwarzenberg svou cestu do Paříže začal zpožděným letem, v noční Paříži prý povečeřel ústřice a ráno se vydal do Elysejského paláce, kde ho čekal zahraničněpolitický poradce Nicolase Sarkozyho Jean-David Levitte.
Tam podle svých slov ministr očekával mírné „okřiknutí“ za svou kritiku, které se ale nakonec prý nekonalo. „Jednali jsme ve velmi dobré atmosféře. Romskou problematiku jsem zvedl sám na konci jednání. Otevřenost a upřímnost je nejlepší cesta. Když něco vytěsníte, objeví se to jinde,“ přemítal nad diplomatickou taktikou Schwarzenberg po jednání v kavárně Esplanada. Podpora pro Galileo Měl totiž také čas. Přestože jeden z vchodů na francouzské ministerstvo zahraničí byl už v té době pokryt červeným kobercem a nastrojená Republikánská garda byla v pozoru, Francouzi oznámili, že jejich ministr Kouchner bude mít půl hodiny zpoždění. „To se stane, že se jednání protáhne, mně se to taky stalo,“ říkal Schwarzenberg.
Pak se zvedl a šel vstříc Kouchnerovi. U něj se dozvěděl, že Francie podporuje umístění evropského družicového navigačního systému Galileo v Česku, prý probrali blížící se setkání Evropské rady a mluvilo se i o Afghánistánu. A samozřejmě kvůli zájmu Francie o dostavbu Temelína o jaderné energii.
O autorovi| Tereza Nosálková, zvláštní zpravodajka LN ve Francii
