1. března 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Šetříme, jak se mohl nadýchat zplodin,‘ říká šéf pražských hasičů o kolegovi, kterého uctily sirény

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Brigádní generál Roman Hlinovský, ředitel HZS Praha. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brigádní generál Roman Hlinovský, ředitel HZS Praha. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Musel dovnitř, přestože tam zuřilo ohnivé peklo. Bylo něco po třetí hodině v noci 14. února, když se hasič Jan Odermatt spolu s kolegy vydal do haly o rozměrech 70x15 metrů, která byla celá v plamenech. „Věděli jsme, že jeden dělník chybí,“ vysvětluje ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský.

Pohřešovaného muže v lakovně ve Zvoli u Prahy našli později toho dne mrtvého. Na svou stanici v Praze Radotíně se nevrátil ani pětačtyřicetiletý Jan Odermatt. V kritickém stavu jej převezli do nemocnice v Kladně, kde o den později zemřel.

Obří požár se podařilo zcela uhasit až po zhruba 36 hodinách. Zraněná pracovnice má popálený obličej a ruku. Škoda dosáhla kolem 100 milionů korun.

Jan Odermatt

Nastoupil k pražským hasičům 13. 12. 1993. Celou dobu sloužil na stanici č. 8 Radotín ve směně B. Po absolvování specializačních kurzů se stal technikem chemické služby. „Byl zkušeným hasičem, pracoval samostatně, ale zároveň uměl podpořit týmovou práci celé jednotky. Jan Odermatt byl skvělý kolega a kamarád. Pro pražské hasiče je jeho odchod bolestnou ztrátou. Čest jeho památce,“ stojí v prohlášení pražských hasičů.

Jan Odermatt podlehl následkům zranění, které utrpěl při požáru ve Zvoli u Prahy.

„Honza byl pražským hasičem 24 let a celý svůj profesní život prožil v uniformě. Věděl, že dělá prospěšnou práci, kterou se my hasiči snažíme dělat bezpečným způsobem. Když máme na sobě naši moderní hasičskou výstroj, tak si mnohdy připadáme až nesmrtelní. Minulý týden se ale ukázalo, že to vždycky není pravda. Doma byl ten nejlepší táta, v práci zkušený hasič, skvělý kamarád. Byl a vždycky bude jeden z nás. Čest jeho památce,“ řekl Hlinovský ve čtvrtek ve strašnickém krematoriu.

Lidovky.cz: V čem byl požár ve Zvoli u Prahy výjimečný, že má tak tragické následky?
Každý požár je nebezpečný. Tady navíc hořela lakovna, kde jsou hořlavé látky a šíření ohně je tam rychlé. Byly tam i tlakové láhve a složité prostředí uvnitř haly.

Lidovky.cz: Už víte, proč k požáru došlo?
Co se přesně stalo, vyšetřují naši zjišťovatelé příčin požáru - ti zkoumají, k jakým jevům tam docházelo, že se požár šířil tak rychle. To je dost složitá věda - chemie a fyzika dohromady. Zároveň běží naše vyšetřování ke smrtelnému zranění našeho kolegy. Nechceme dělat žádnou inkvizici, ale podívat se na to, co bychom mohli dělat příště lépe. A běží také vyšetřování policie. Je to tedy neuzavřená věc. Šlo o velkou plochu, rozsáhlý požár s tragickým koncem. Vyšetřování nebude rychlé.

Mimo hlavní město se vydalo sedm pražských profesionálních jednotek.

Mimo hlavní město se vydalo sedm pražských profesionálních jednotek.

Lidovky.cz: Co jste o požáru věděli, když jste se středočeskými kolegy přijeli na místo?
Že je tam jedna popálená osoba, které se podařilo uniknout, a že jeden dělník chybí. Potom došlo ke zranění našeho hasiče a kluků, kteří se ho snažili dostat ven. Naštěstí nejsou popáleniny mých kolegů vážné.

Lidovky.cz: Podle našich informací mohl Jan Odermatt zabloudit uvnitř hořící haly a možná mu došel kyslík. Můžete to potvrdit?
Na to je brzy. Ale z našeho vyšetřování zatím vyplývá, že neměl prázdný dýchací přístroj, takže mu vzduch nedošel. Opravdu zatím nemohu spekulovat, co se přesně stalo. Byla to však složitá situace. Představte si, že jste ve tři ráno ve tmě uprostřed neznámého prostoru, kde jste nikdy nebyli. Navíc v nebezpečném prostředí s minimem informací. A vy se musíte rozhodnout okamžitě. Prostor požáru je úplně jiný svět.

Lidovky.cz: Záchranná služba vezla zraněného hasiče do Kladna, kde je hyperbarická komora. Takže vyvozuji, že zranění souviselo s dýcháním.
Ano, to ano. Je otázkou, jak se mohl nadýchat zplodin. Mohl působit nějaký mechanický vliv, masku si nějak poškodit. Nebo mohl upadnout... Nechci ale spekulovat, počkejme si na výsledky vyšetřování.

Lidovky.cz: Později už nesměli hasiči dovnitř hořící haly. Proč tam tedy šel v noci Odermatt?
Družstvo se pak z haly, kde Honzu později našli, stáhlo. Je to pořád nevyjasněná věc. Ale ze začátku jsme dovnitř museli. Hledali jsme pohřešovaného dělníka. A také když chcete požár uhasit, tak jen stříkat z venku nestačí.

Požár průmyslového komplexu ve Zvoli u Prahy.

Požár průmyslového komplexu ve Zvoli u Prahy.

Lidovky.cz: Do Zvole se sjelo 7 z 10 profesionálních pražských jednotek. Je normální, že dvě třetiny vašich lidí jsou 17 kilometrů za Prahou?
Není to úplně běžné. Ale naše stanice jsou koncipovány jako vícevýjezdové. Centrála v Sokolské ulici je třívýjezdová, zbylých devět jsou dvouvýjezdové. Takže i když jedno družstvo vyjede, je území chráněné druhým družstvem. V Praze je velká koncentrace lidí, kteří dělají chyby, takže je počet výjezdů velký. I Když jsme měli ve Zvoli velké nasazení sil a prostředků (zasahovalo 40 profesionálních a dobrovolných jednotek - pozn. red.), nedá se říct, že by v Praze někdo chyběl. Systém s tím počítá.

Roman Hlinovský (*1968)

Roman Hlinovský má zkušenosti z Afghánistánu i z povodní v Srbsku.

Začínal v roce 1988 jako hasič ve Spolaně Neratovice. Vypracoval se postupně na pozici velitele družstva, zástupce velitele jednotky a velitele jednotky. Získal tam medaili Za statečnost - za mimořádné nasazení při řešení úniků nebezpečných látek (chloru) při povodních v roce 2002. Od roku 2004 vykonával funkci náměstka krajského ředitele pro IZS a operační řízení HZS Libereckého kraje, v roce 2010 se stal krajským ředitelem.

V roce 2012 se zúčastnil mise Provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Logar. V květnu 2014 byl vyslán Evropskou komisí do Srbska, koordinovat mezinárodní pomoc při povodních. Od 1. dubna 2015 je ředitelem HZS v Praze.

Lidovky.cz: Jan Odermatt sloužil v Radotíně 24 let. Předpokládám, že musel patřit k vašim nejzkušenějším hasičům...
Hasičem byl dokonce od roku 1990, kdy nastoupil ke středočeským kolegům, v Radotíně byl od roku 1994. V Praze nemáme tak velkou fluktuaci, takže zkušených kluků s dlouhou praxí máme dost. Zrovna Radotín je stanice, kde je věkový průměr trochu vyšší. Honza ale patřil opravdu k těm nejzkušenějším.

Lidovky.cz: Do kolika let se dá vůbec tahle práce dělat?
Ze zákona do 65 let. Představit si však 65letého kolegu, jak s dvěma hadicemi a těžkým dýchacím přístrojem chvátá do 13. patra, není úplně snadné. Nedá se to však paušalizovat. Hasiči musí projít pravidelnými fyzickými testy. Pokud se o sebe staráte, můžete jimi projít i ve starším věku. Nedávno odešel Albín Novák, žijící legenda, který se k pětašedesátce blížil.

Lidovky.cz: Praha je pro vás osobně třetím působištěm po Spolaně Neratovice a Libereckém kraji. Už jste někdy musel řešit úmrtí kolegy?
Ano, při orkánu Kirill zabil padající strom jednoho z hasičů. Je to vždy citlivé téma, ale na druhou stranu děláme nebezpečnou práci. Snažíme se rizika omezovat, ale ne vždy se to povede.

Lidovky.cz: V Praze zemřel předtím hasič naposledy v roce 2002, když se cisterna střetla cestou k zásahu s dopravním autem a Tomáš Hrabý na místě zahynul. Jak s pražskými hasiči smrt Jana Odermatta „zamávala“?
Hodně. Oni na sobě hodně závisí. Drží spolu často i mimo práci, což je příklad právě radotínské stanice. Znají se i v osobním životě, takže je to těžké. Poskytli jsme psychologickou pomoc nejen rodině Honzy, ale i kolegům z Radotína.

Z pohřbu hasiče Jana Odermatta.

Z pohřbu hasiče Jana Odermatta.

Lidovky.cz: Minulý čtvrtek proběhl pohřeb, spousta lidí uctila památku zesnulého hasiče. Jako pieta se také dopoledne na 140 sekund rozezněly sirény, což někteří kritizovali, prý jste vyvolali paniku. Jaký je váš názor?
Je to o pravidlech. Když jezdíte autem, také byste měli vědět, že červená kontrolka oleje znamená průšvih. Když pak zadřete motor a budete říkat, že jste to nevěděl, bude to jen vaše hloupost. Možná je hloupost silné slovo, ale tady je to podobné. Když na znalosti varovného signálu může záviset přežití vaší rodiny, měli byste ho znát. A to, co ve čtvrtek houkalo, nebyl varovný signál. Ze zákona to je jen kolísavý tón, tohle byl nepřerušovaný tón. Uznávám, že znalost varovného signálu je nízká. Na druhou stranu bych ho měl znát ve svém vlastním zájmu a nevymlouvat se. Výmluvou na neznalost říkám, že je mi jedno, co kolem mě děje.

Lidovky.cz: Proč nezaznělo krátké hlasové upozornění, o co jde?
Řeknu můj osobní názor. Možná to nebude příště úplně od věci. Legislativně to ale není povinné. Na centrální úrovni padlo rozhodnutí, že v Praze a Středočeském kraji bude spuštěn signál pieta. Považovalo se za dostatečné, že o tom předem informovala média.

Lidovky.cz: Přesto, necítíte, že máte nedostatky v informování?
Naší prací je i preventivní osvětová činnost. Zaměřujeme se hlavně na školy, máme však i na našich webech informace o tom, co jaké tóny sirény znamenají. Tahle událost ukázala, že povědomost veřejnosti není vysoká. Budeme se dál zaměřovat na děti, které snad tohle vědění přenesou i do rodin. Z mého bydliště mám zkušenost, že dospělí nevěděli, o co jde, a zlobili se, děti jim to však vysvětlily.

Lidovky.cz: Spousta lidí „panikařila“ na sociálních sítích. Stačilo jim však napsat, o co jde, a už si to mezi sebou sdíleli. Pražští hasiči však na rozdíl od záchranné služby sociální sítě nepoužívají. Není tohle také cesta, jak do budoucna předejít nedorozumění?
Je to jedna z cest. Ale musíte na to mít správné lidi. Hasiči šli zatím jinou cestou, máme webové stránky a spolupracujeme s médii. K sociálním sítím se blížíme, už v létě se to probíralo. Je to o personálním složení, nesmírně nás zaměstnává administrativa. Jakékoliv drobné finanční vydání musíme dokladovat, zda bylo účelně a hospodárně využito.

Lidovky.cz: Pojďme k aktuálním věcem. Na požáry, autonehody a technické zásahy jste připraveni. Jsou ale pražští hasiči připraveni na případný teroristický útok ve městě, které má velké letiště a metro?
Nemáme na to žádné speciální auto. To ani nejde. Používá se standardní vybavení, které máme na mimořádné události. Je vhodné mít detekční přístroje, které umí rozpoznat i dost specifické látky. A samozřejmě protichemické obleky a přiměřený výcvik. Trápí nás ale finanční situace. Integrovaný záchranný systém v Česku nemá tak kvalitní vybavení jako v západoevropských zemích. Lidé s rozhodovací pravomocí však pečlivě sledují, co se ve světě děje. A teroristické útoky z Francie, Belgie a Německa ukázaly, že se to neděje za mořem, ale blízko nás. Už předloni po útocích na Charlie Hebdo a pak Bataclan jsme vypracovali analytický materiál k tomu, co máme a potřebujeme. Vláda loni na podzim rozhodla o navýšení prostředků na policii a hasičský záchranný sbor, je v tom i Praha. Snažíme se dokupovat specifické vybavení, které by nám pomohlo.

Lidovky:cz: Jaké vybavení?
Není vhodné o tom veřejně mluvit. Reagujeme na různé hrozby. Loni jsem byl s kolegy z ostatních evropských zemí na semináři pařížských hasičů, kteří se svěřili se zkušenostmi z teroristických útoků. Tam popsali, jak na ně reagovali, i věci, které se v médiích neobjevily. Takže se snažíme spolupracovat a vnímat zkušenosti. Jsou nové trendy v detekci látek, v ochraně zasahujících hasičů...

V průběhu zásahu bylo nasazeno více než deset vodních proudů.
Zásahové boty s navlečenými kalhotami. Hasiči po vyhlášení poplachu vyjíždí nejpozději do dvou minut.

Lidovky.cz: Před dvěma týdny v Kuala Lumpuru na letišti zavraždili bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una smrtící bojovou látkou VX, podle expertů nejhorší chemickou zbraní na světě. Jihokorejská média později uvedla, že dalším cílem může být velvyslanec KLDR v Praze. Máte prostředky na zásah proti tomuto nervovému plynu?
Pokud se někdo rozhodne něco podobného použít, nemáme šanci tomu zabránit. Naší prací je odstranit nebo zmírnit následky. Historicky má Česká republika velmi dobrou tradici v detekci chemických bojových látek. Ve velké většině používáme průmyslové detekční přístroje, ale máme i vojenské, které objeví i bojové látky. Při každé směně jsou v Praze ve službě chemici, kteří jsou specialisté na detekci a likvidaci nebezpečných látek, včetně bojových.

Lidovky.cz: Byli by schopní třeba právě látku VX detekovat i první hasiči, kteří by na místo útoku dorazili z nejbližší stanice?
Ano. Každé auto má ve výbavě detektor. Vozíme i přetlakové protichemické obleky. Byl by to ale samozřejmě velmi složitý zásah.

  • 7Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky


Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz